BŘÍZA BĚLOKORÁ - Betula pendula Roth

09.03.2021

Čeleď: Betulaceae S. F. Gray - břízovité

Bříza bělokorá je strom, který dorůstá až 25 m. Velmi dobře ji poznáme díky typickému kmenu, kde je mladá hladká načervenalá až žlutavá borka, která se později mění na šedavě bílou loupavou, která ve stáří v dolní části kmene puká. Najdeme ji na území celé Evropy až k polárnímu kruhu na sever, na jihu po Pyreneje, na východ přes celé Rusko až k pobřeží Pacifiku, do Koreje a Japonska. Tento druh byl zavlečen i do Severní Ameriky.

Je to nenáročná dřevina. Je vysazována jako pionýrská dřevina v narušených oblastech, vhodná k rekultivaci. Má schopnost táhnout z půdy vodu a vysoušet okolí svého stanoviště, toho se využívá při výsadbě bříz v blízkosti vlhkých domů. U nás ji najdeme v lesích, v parcích nebo na sídlištích. Kvete od dubna do května.

Historie

Plinius píše, že Galové vyráběli z lepkavé březové šťávy jakousi gumu, kterou používali i jako náplast. Jinak byla bříza v Řecku a Římě neznámá. Nenajdeme ji ani v ranných středověkých dílech.

Hildegarda z Bingenu byla pravděpodobně první, kdo o ní referuje. Dále se jí zabýval Albert Veliký a Konrád z Megenbergu. Sladkou březovou mízu doporučovali zejména na ledvinové kameny a při jaterních obtížích. Měla pomáhat také zevně při kožních onemocněních. Hildegarda ji označila za hřejivou léčivou bylinu, zatímco Konrád za vlhkou a chladivou. Dřevu břízy byly ve středověku přisuzovány magické síly. Košťata čarodějnic údajně byla vázána výhradně z břízy.


"Bříza označuje štěstí ... Když se kůže začne červenati a dostávati boule, jako by chtěl vzniknout nádor a chtěli vyrazit červi, vezmi pupeny toho stromu a hřej je na slunci nebo u ohně. Pak polož je na místo, kde to bolí, a okolo nich ovaž látku."

Hildegarda z Bingenu; přepis z knihy Bylinky z klášterní lékárny, J. G. Mayer


"Komu plíce anebo játra hnijí, vezmi tu vodu, ježto z břízy teče toho času, natoč ji a vezmi baziliky a routy a omanu toho koření, ale ať nejvíce baziliky bude, toho naměř a to vař spolu dobře. A tu vodu vlij v sklenici a schovejž. Byť malý kus zůstal játer anebo plic, zase navrátíš sobě. A toho užívej u pití ráno i večer."

Mistr Kříšťan z Prachatic; podle knihy Herbář aneb Stromy a keře, J. Bednářová


Sběr

Sbíranou drogou je především list - Folium betulae, který se sbírá přednostně v dubnu a květnu. Největší účinek mají mladé lepkavé listy. Suší se ve stínu do 40 °C.

Sbírat můžeme také pupeny - Gemmae betulae - v březnu a dubnu.

Mízu - tzv. březová voda, stáčíme v závislosti na počasí, což může být až v květnu, běžně v březnu a dubnu. Získáme ji navrtáním kmene ve výšce asi 1,5 m nad zemí, do otvoru vsuneme odvodný žlábek např. brčko a pod něj upevníme sběrnou nádobu. Buďme k přírodě šetrní! Pokusme se najít jiné vhodné prostředky nebo březovou mízu využívat minimálně. Dříve byl sběr březové mízy zakázán, použít jej mohly jen laboratoře s úředním povolením.

Obsahové látky

Drogy z břízy obsahují flavonoidy, silice, vitamíny, organické kyseliny, saponiny, minerální látky, třísloviny, betulalbin, prchavý olej, cukr a pryskyřici.

Využití

Listy se používají jako nedráždivý močopudný prostředek - diuretikum při nemocech ledvin a močových cest. Jsou vhodné pro očistné kůry, které omlazují pleť a zbavují akné. Zbavuje tělo solí, proto má význam při léčbě revma a artrózy. Proti revma lze využít i koupele.

Březové pupeny pomáhají při zánětu kostí a při kostní dekalcifikaci, stimulují jaterní funkci, příznivě ovlivňují záněty slinivky a dobře působí i na slezinu. Pomáhají odstraňovat bílkovinu z moči a lze je využít při zánětu ledvin. Výtažek z březových pupenů doporučují Janča a Zentrich jako tzv. drenážní prostředek po dobu 3 - 5 dní.

Březová míza se podává při revmatismu a při snížené funkci ledvin. Neměla by přijít do styku s kovem!

Březové obklady prospívají kůži, léči vyrážky, plísňová onemocnění, ničí lupy a brání vypadávání vlasů.

Březový list je výborný do směsí a to zejména v urologii a revmatologii.


Směs na bolest svalů a kloubů s horečkou podle Janči a Zentricha:

  • 1 díl listu břízy
  • 1 díl květu lípy
  • 1 díl květu černého bezu
  • ½ dílu natě mateřídoušky nebo tymiánu

Vyrábí se také březový olej, vyrobený po domácku z oleje, březových mladých větviček, mladé kůry a březový dehet, který se vyrábí suchou destilací. Využívá se pak při kožních onemocněních. Olejem se pak potírají postižené bolavé klouby nebo místa postižená kožními defekty. Dehet byl používaný k impregnaci kůže při výrobě obuvi.

Vedlejší účinky a kontraindikace

Nežádoucím účinkem může být slabý hemolytický vliv listové drogy, který se projevuje při delším užívání vysokých dávek.