BRUSNICE BORŮVKA - Vaccinium myrtillus L.

08.09.2021

Čeleď: Ericaceae - vřesovité

Borůvka je opadavý keřík dorůstající do výšky od 15 do 60 cm. Vyskytuje se v Evropě, v jižní Evropě pouze v horách, na Kavkazu, Sibiři, v Mongolsku, západočínském Sin-ťiang, na západě Severní Ameriky v Grónsku. Roste v listnatých i jehličnatých lesích, na rašeliništích, vřesovištích, vyhledává půdy chudší na živiny, kyselé a nevysychavé. Kvete od dubna do června.


Historie

V Antice byly borůvky sbírány pro barvení látek. Získávala se z nich neurčitá tmavá barva k barvení šatstva pro otroky. První zmínky o užívání borůvek jako léčebného prostředku se datuje do 12. století, kdy jejich účinky vychvalovala Hildegarda z Bingenu.


"Černé jahody čili vraní oka. Borůvky... Jsou přirozenosti studené, suché a tedy zemité. Moc mají trpkou, utvrzující, jako strom myrtový... Proti oteklině v tajných místech je užitečná náplast z listí borůvkového s růžovým olejem. Kořen utlučený na prášek a zasypávaný do ran, odnímá shnilé maso (hnisající) a velice hojí. Šťáva z černých jahod, smíšená s kamencem a duběnkymi, poskytuje malířům a karetníkům modrou barvu k malování listů (karet)..."

Pietro Andrea Gregorio Mattioli, Herbář neboli bylinář


V Anglii v dobách vlády královny Alžběty I. Byla směs borůvek s medem oblíbeným prostředkem proti průjmu. Později z nich vyráběli i džem proti průjmům.

Za druhé světové války borůvky pojídali letci před plánovanými nočními lety. Pozdější výzkumy ukázaly pravdivost jejich domněnky, že borůvky zlepšují vidění ve tmě a přizpůsobivost očí na ozáření světlem.


"Bobule kulaté, černé a jako hrách veliké, jedí se čerstvé i sušené; čerstvé k občerstvení a suché za lék. Nať upotřbuje se se v jirchářství. Šťáva z listí neb odvar z kořene léčí vředy v ústech. Sušené borůvky nasyp do láhve a polij dobrou žitnou kořalkou a nech na okně proti slunci státi a máš v několika dnech dobrý lék proti průjmům. Ovšem, čím déle jsou borůvky namočeny, tím více účinkují..."

Kneippův herbář, J. Ježek


Sběr

Předmětem sběru je list - Folium myrtilli, který se sbírá od června do září, a plod - Fructus myrtilli. Oficiální lékopisnou surovinou jsou plody - Myrtilli fructus siccus nebo Myrtilli fructus recens.

Listy sbíráme jen před rozkvětem, při pozdějším sběru jsou téměř neúčinné. Sbírají se starší, tmavě zelené listy. Světlé mladé lístky ještě neobsahují všechny účinné látky. Při sušení je třeba, aby si výsledná droga zachovala původní barvu. Lze sušit i ve vyšší vrstvě, listy až do 5 cm, nať až do 15 cm. Sušíme snadno, přirozeně do 40 °C.

Plod se sbírá v plné zralosti. Je potřeba jej dobře usušit a chránit během skladování proti škůdcům. Plody se předsuší na slunci a dosouší umělým teplem.


Obsahové látky

Listy obsahují flavonoidy, třísloviny, glukokininy, organické kyseliny, tanin, silici, sliz, pryskyřice a myrtillin. Plody obsahují hořčiny, katechiny, flavony, glykosidy arbutin, vaccinin a rutin, glukokininy, myrtillin, resveratrol, eskulin, fenol hydrochinon, kyselinu jablečnou, citronovou, benzoovou, suxinicovou, chininovou, tuky, pektin, pektosu, hořčík, draslík, mangan, železo, měď, zinek a chrom, dále vitamíny řady B a vitamín C.


Využití

Listy se využívají při léčbě diabetu. Glukokininy přispívají k poklesu krevního cukru. Má také účinky spasmolytické a desinfekční, pomáhá při břišních kolikách a trávicím a močovém ústrojí. Listy jsou také vhodné při odvykacích kůrách kuřáků - tlumí abstinenční nikotinové příznaky, protože podporují tvorbu dopaminu.

Plody pomáhají proti průjmu (používají se i u malých dětí), působí antibakteriálně, působí i proti Escherichia coli a stafylokokům. Příznivě ovlivňuje cévní stěny (jsou to účinky rutinu a eskulinu - podobně jako u routy, pohanky nebo jírovce). Dobře známý je také vliv na oční sítnici. Borůvka je využívána i k léčbě šerosleposti, převážně u pacientů s těžší krátkozrakostí. Barvivo z plodů celkově regeneruje oční purpur a zvyšuje zrakovou ostrost, zlepšuje vidění v šeru i při umělém osvětlení.

Zevně lze využít čerstvou šťávu z plodů k léčbě oparů a aftů. Nálevem ze sušených plodů můžeme omývat exémy a lupénku. Jako odvar se borůvka dá využít jako obklad při zánětu očí nebo jako kloktadlo při zánětu ústní dutiny.

Z listů se běžně užívá odvar. Plody se podávají čerstvé nebo sušené, ale můžeme z nich připravit nálev nebo macerát.

Listová droga se častěji používá ve směsích, například s fazolovými lusky, s jeřabinou, šalvějí, ostružiníkem, truskavcem nebo lopuchem. Lze ji užívat i samostatně. Plody se užívají spíše samostatně. Směsi proti průjmům obsahují například dubovou kůru, kořen mochny nátržníku nebo ořešák.


Čaj pro malé děti a pro těhotné ženy při průjmech:

Dvě lžičky nasušených borůvek zalijeme ¼ l studené vody a necháme přes noc macerovat. Pijeme dva šálky denně.

Při akutních průjmech dospělých a větších dětí žvýkáme sušené borůvky po půl hodině - jednu čajovou lžíci. Jinou možností je odvar - tři vrchovaté lžíce sušených borůvek vaříme v ½ l vody 10 - 15 min. Popíjíme po doušcích přes den.


Kontraindikace a vedlejší účinky

Vedlejším účinkem při užívání plodů, zejména sušení může způsobit zhoršení zácpy. U malých dětí může být účinek opačný při užití čerstvých plodů - průjem.