ČERNOHLÁVEK OBECNÝ - Prunella vulgaris L.

21.08.2020

Čeleď: Lamiaceae Martinov - hluchavkovité

Černohlávek obecný je vytrvalá bylina. U nás roste hojně na loukách, mezích na pasekách nebo v sadech. Kvete od června do října. Sbírat bychom mohli i příbuzný černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora (L.) Scholler), ale ten dnes patří mezi ohrožené druhy. Hojnější jsou kříženci těchto dvou druhů nebo kříženci s dalším příbuzným černohlávkem dřípatým (Prunella laciniata L.), který má bílé květy a patří také k ohroženým druhům ČR.

Historie

Mathioli černohlávek popisuje jako bylinu přirozenosti horké a suché. Doporučuje mimo jiné kloktadlo smíchané s růžovou vodou proti "zvředovatění" úst i hrdla. Stejný účinek má údajně také odvar z květů ve víně nebo v medové vodě, nebo vymačkaná čerstvá šťáva. Proti bolesti se míchá s octem a růžovou vodou a přikládá se na spánky.


"Pití odvaru černohlávku ve víně nebo vodě rozhání sraženou krev, ukládá horké bolesti a hojí všelijaké odraženiny a jakékoliv rány na těle vnitřní i vnější. Totéž činí šťáva, voda z něho pálená, zvláště pak je dobrá proti vnitřnímu zvředování. Mladistvé lístky dají se s prospěchem užívati v salátech. Pití odvaru v medové břečce vyčišťuje plíce od krvavého kašle a hojí odraženiny pádem a napravuje odraženiny boku a těžkosti. Jest dobré jej píti i přikládati při průtrži (kýla)."

Pietro Andrea Gregorio Mathioli, Herbář neboli bylinář, Praha 1562, překlad z knihy Herbář aneb od anděliky k žindavě, J. Bednářová, 2015


Sběr a obsahové látky

Sbíráme kvetoucí nať- Herba consolidae minoris. Nať je bez chuti i zápachu. Sbíráme v době květu nejlépe kolem 10 hodiny ranní. Sušíme rychle ve stínu v tenké vrstvě do 35 °C. Na jaře můžeme sbírat mladé listy černohlávku do salátů nebo do nádivek.

Nať obsahuje třísloviny, hořčiny, pryskyřice, malé množství silice - prunellin, saponiny a iridoidy. Obsažené polyfenoly vykazují silné antioxidační účinky.

Účinek

Černohlávek obecný je v lidové medicíně používán především při hojení ran, a to ve formě roztlučené čerstvé rostliny. Byla to významná rostlina k hojení ran, pomyslně postavená hned vedle jitrocele, jedné z nejznámějších ranhojičských rostlin. Když není k dispozici čerstvá bylina, můžeme použít prášek - zásyp - z nasušené drogy. Její šťáva má desinfekční účinek a zastavuje krvácení. Jako kloktadlo slouží při léčbě angíny a jiných infekčních nemocech úst a krku. protizánětlivý účinek. Užíváme také při žaludečních problémech, faryngitidě (zánět hltanu), gastritidě apod. Celkově posiluje organismus při chřipkách a nachlazení. Posiluje játra a pomáhá při nemocech močového ústrojí. Má také účinek antibiotický a antivirový, likviduje i řadu patogenních plísní. Ve formě koupelí se používá při léčbě hemeroidů. Mírně tiší bolest svalů a kloubů.

Užíváme ve formě nálevu: 2 g sušené natě na 15 ml vody, přelijeme vroucí vodou a necháme stát alespoň 10 minut. Scedíme a popíjíme 3x denně před jídlem. Při léčbě jater je vhodné černohlávek kombinovat s ostropestřcem mariánským.

Vnitřně užívaný odvar působí jako hemostatikum. Nať černohlávku povaříme asi 2 minuty.

Při stavení krvácení můžeme použít 3 díly řebříčku obecného, 2 díly natě černohlávku a 1 díl kokošky pastuší tobolky. Při trávicích potížích je dobrá kombinace s ožankou a dobromyslí stejným dílem.

Asi minutu povařená nasekaná nať v červeném víně má všestranné účinky. Smícháme 0,7 l vína a 40 g natě. Užívá se vnitřně po polévkových lžících během dne a zevně na potírání poranění.

Nejsou známé žádné kontraindikace ani vedlejší účinky. Dlouhodobé užívání se nedoporučuje z důvodu možného vzniku zácpy.