DIVIZNA VELKOKVĚTÁ - Verbascum densiflorum Bertol.

07.02.2022

syn. Verbascum thapsiforme Schrad.

Čeleď: Scrophulariceae Juss. - krtičníkovité

Divizna velkokvětá je dvouletá bylina, která může dorůst do výšky až 2 m. Jedná se o evropský druh. Roste především na rumištích a skládkách. Divizna je i často pěstovaným druhem. Kvete od července do září. Diviznu velkokvětou najdeme v Červeném seznamu jako rostlinu vzácnější, vyžadující pozornost.

Kromě divizny velkokvěté lze využít také diviznu sápovitou - Verbascum phlomoides L. nebo diviznu malokvětou - Verbascum thapsus L.


Historie

Už v dobách antiky našla divizna své uplatnění jako léčivá rostlina. Květ a kořen se používaly proti průjmům, křečím, proti chronickému kašli a zevně na zhmožděniny, popáleniny, vředy nebo otoky. Dioscorides ji doporučoval na bodnutí štírem, bolesti zubů nebo zánět mandlí. Odvar z diviznového kořene naloženého do vína doporučoval při léčbě mokrého lišeje, což je onemocnění, které způsobují bodláky na krku koní. Lodyhy divizen napuštěné pryskyřicí nebo voskem sloužily jako pochodně nebo jako knot, podle toho dostala divizna řecké jméno "lychnitis" - sloužící ke svícení. (Dodnes je u nás lidově nazývána "louč".)

V době Dioscorida se používala divizna nejen proti kašli a astmatu, ale i v kosmetice. Diviznové listy se používali k potírání tváří. Dráždivé chloupky na listech tváře pravděpodobně podráždily a vytvořily "přirozený ruměnec". Římanky zase používaly květy k barvení vlasů.

Středověké klášterní léčitelství diviznu zmiňuje méně často. Zmiňuje se o ní například Hildegarda z Bingenu (12. století) a to v díle Causae et curae i v díle Physica. Popisuje ji jako rostlinu vhodnou pro posílení organismu, v takovém případě ji doporučuje jíst s masem, rybou nebo s koláčem, dále proti bolesti na plicích a při onemocnění z nachlazení.


"Ale i ten, kdož jest chraplav v hlase a v hrdle a kdož bolest v prsou má, nechť svaří diviznu a fenykl ve stejné váze v dobrém víně a přes plátno přecedí a pije často; a hlasu opět nabude a prsa svá vyléčí."

Hildegrda z Bingenu; přepis z knihy Bylinky z klášterní lékárny, J. G. Mayer


"Pití odvaru diviznového kořene v červeném víně, anebo vody z něho pálené, dobře prospívá lidem sraženým, anebo těm, kteří v životě strhli následkem pádu a bití, anebo se namohli. Také dobře pomáhá lidem neduživým na plíce a kašlavým a proti všelikým vnitřním palčivým bolestem a vředům."

Pietro Andrea Gregorio Mattioli, Herbář neboli bylinář


Další bylinářské spisy, jako Lipská nauka nebo Circa instans ji popisují jako chladivou a vysušující a mluví o uplatnění při léčbě hemeroidů, při nucení na stolici a při průjmu.

Nicholas Culpeper, anglický bylinář v 17. století, se zmiňuje, že kloktání odvaru divizny pomáhá na bolest hlavy a při kašli. Jeho současník William Coles tvrdí, že farmáři dávali bylinu svému dobytku proti kašli.


"Zubuov bolest krotie - kořen drobně skrájej do octa, ať v octě přes noc stojí, ráno povařiti jeho, až by polovice uvřela, toho v ústa vzíti a při bolavé straně držeti dobrú chvíli, potom vyplinúti. Poněkolikrát to dělati dobré jest."

Jan Černý, Knieha lékařská, kteráž slove herbář aneb zelinář, Norimberk 1517


Profesor František Dlouhý ve svém Herbáři (cca 1900) zmiňuje účinky květů při prsních neduzích, kataru průdušnice a dýchavičnosti. Kloktadlo z květů doporučuje při nemocech krčních, odvar z listů při průjmu, šťávu z listů nebo zapařené listy jako obklady na vředy a opuchliny. Nakonec uvádí:

"Kvetoucí rostlina zapuzuje myši. Semena hozená do vody omamují rýby tak, že je lze rukou chytati."


Sběr

Předmětem sběru je květ - Flos verbasci nebo Verbasci flos, výjimečně další části rostliny - listy a kořen na obklady. Semena jsou jedovatá!

Sbíráme jen žluté části koruny, ne zelené kališní listy. Otrhávají se denně, podle rozkvětu, nejlépe před polednem, od července do září. Sušíme v tenké vrstvě a co nejrychleji, je možné je sušit i na slunci. Umělá teplota by neměla přesáhnout 50 °C. Květy se přes noc rozvíjejí, za svítání jsou vyvinuté a po poledni opadávají. Divizna má asi nejchoulostivější květy z naší domácí flóry.

Výsledná barva drogy je zlatožlutá a má medovou chuť. Usušené květy jsou hygroskopické, znovu přijímají vlhkost, proto je třeba je uchovávat v dobře utěsněných nádobách.

Nálev z divizny je třeba dobře scedit! Drobné chloupky mohou dráždit sliznice. Vhodné je látkové sítko nebo papírový filtr.


Obsahové látky

Droga divizny obsahuje především saponiny, sliz a iridoidy (látky glykosidického charakteru, zejména aukubosid a katalpol), dále třísloviny, flavonový glykosid hesperidin a stopy silice.


Využití

Léčivé přípravky, které obsahují květ divizny, jsou indikovány jako expektorancia - pomáhají vykašlávat, či mucilaginóza - tvoří ochranný povlak na sliznicích.

Květ divizny podporuje nejen vykašlávání a tlumí křeče průdušek, ale ovlivňuje také činnost sleziny a brzlíku, prospívá při zánětech žaludku a střev, reguluje menstruační cyklus, uvolňuje křeče a působí jako diuretikum. Flavonový glykosid hesperidin vykazuje protizánětlivé účinky.

Zevně je možné využít kašovité obklady z květů na rány a bércové vředy (literatura však varuje před laickým užitím při léčbě bércových vředů, je třeba se poradit se svým lékařem). Květ s listem působí jako projímadlo, směs lze využít i jako klyzma. Listy pomáhají při revmatických a svalových bolestech. Podrcené listy, potřené teplým olejem, působí jako obklad na vředy a otoky. Olej z diviznových květů se osvědčil při téměř všech ušních potížích.

Z květů se běžně připravuje nálev, avšak nejlepší a nejúčinnější lékovou formou je macerát. Listy a kořen divizny se používají výhradně zevně - k obkladům.

Květ divizny lze užívat samostatně, ale častěji najde využití ve směsích. Nejčastěji se přidává do směsí na kašel s listem jitrocele, květem podbělu, květem slézu, kořenem violky, květem prvosenky, kořenem lékořice, yzopem, tymiánem, dobromyslí, bazalkou, mateřídouškou nebo majoránkou. Do takové směsi lze přimíchat další slizové drogy jako je proskurník nebo topolovka. Směs divizny, šalvěje, řepíku a kořenu bedrníku lze využít jako kloktadla. Při hemeroidech lze do směsi pro sedací koupele použít také dubovou kůru, květ heřmánku, řebříčku, nať řepíku, kontryhele apod.


Diviznový olej

(podle knihy: Herbář aneb od anděliky k žindavě, J. Bednářová, 2015)

Sklenici čerstvých květů zalijeme olejem dle potřeby. Necháme 14 dní stát za oknem na slunci, poté scedíme. Olej se používá při neuralgiích, revmatismu, vředech, otocích a ke zmírnění bolesti od křečových žil.


V Ájurvédě divizna jsou uvedeny účinky expektorační, adstringentní, hojivé, protikřečové, analgetické a sedativní. Indikována je při bronchitidě, astma, senné rýmě, dušnosti, zánětu dutin, kašli, plicním krvácení, bolestech ucha, příušnicích, bolestech hlavy, nespavosti, průjmu při úplavici.


Vedlejší účinky a kontraindikace

Nejsou známé žádné vedlejší účinky ani kontraindikace, přesto se nedoporučuje dlouhodobé užívání vyšších dávek. Semena divizen jsou jedovatá!