JINAN DVOULALOČNÝ - Ginkgo biloba L.

25.04.2021

Čeleď: Ginkgoaceae Engler - jinanovité

Jinan dvoulaločný je dvoudomý opadavý strom, vysoký až 40 m. Původem pochází z jihovýchodu Číny, z východní Asie - Japonsko a Korea. Ve své domovině roste v listnatých lesích až do 1100 m. n. m. Je to jeden jediný zástupce ze starého řádu Ginkgoaies, řadí se k nahosemenným rostlinám, což znamená, že má vývojově blíž k jehličnanům než k listnatým stromům. Doklady o existenci tohoto druhu pocházejí až z druhohor, proto se na něj nahlíží jako na "živoucí fosílii". Dlouhou dobu byl tento strom považován za vyhynulý, byly nacházeny jen fosilie a otisky v kamenech. Až před 200 lety se našlo několik stromů v jedné zapomenuté čínské provincii.

Od pradávna je pěstován v zahradách. Do Evropy se jinan dostal poprvé v roce 1730 - z Nizozemí. V Čechách je doložen poprvé z roku 1804 - Kanálská zahrada. Předpokládá se však, že některé stromy zde byly vysazeny už dříve. Řadí se k ohroženým druhům. Statné stromy vysazené na našem území byly prohlášeny památkovými stromy a jsou chráněné zákonem.

Více informací zde s odkazem na Kanálskou zahradu zde.

Historie

Jméno dostal jinan kolem 17. století od německého botanika a lékaře E. Kaempfera. Je to nepřesný přepis čínského jména Yínxíng (česky jin-sing), doslovný překlad je "stříbrná meruňka". Kaempfer jej poprvé zmínil ve svém díle Amoenitatum xoticarum v roce 1712. Druhý nazev - biloba je spojením dvou slov - bi (dva) a lobos (lalok) a vztahuje se k tvaru listů.

V Asii je jinan považován za posvátný strom a je tradičně vysazován do okolí budhistických chrámů. Objevuje se v prvním velkém čínském atlase léčivých rostlin - Pen-cchao-t´ing (Klasické léčivé rostliny). Byl napsán okolo roku 3000 před Kristem bájným císařem a mudrcem Šen-nungem. Oblast léčení jinanu jsou zde plíce a srdce.

Čínští lékaři jinan předepisovali při astmatu, omrzlinách, otocích na nohou a rukou, které způsobil chlad. Semena se prodávají pražená a solená dodnes a při požití velkého množství může dojít k projevům otravy, hlavně u dětí. Číňané i Japonci jedli pražená semena při zkaženém žaludku a jako prevenci proti opilosti*.

*Na tomto tvrzení něco je. Vědci totiž objevili v semenech enzym, který v těle urychluje spalování alkoholu.

Ájurvéda spojuje jinan s dlouhověkostí. Podle některých výkladů byl jinan součástí elixíru dlouhověkosti bájné sómy.


Sběr

Sbíráme list - Folium ginkgo bilobae. Sbíráme na jaře a v brzkém létě, nejlépe ve 14 hodin. Někdy se sbírá i plod.


Obsahové látky

Listová droga obsahuje flavonoidní glykosidy, bioflavonoidy, diterpeny, seskviterpeny (bilobalidy), karboxilové kyseliny (kyselina 6-hydroxykynurenová), hexacyklické diterpeny - ginkgolidy. Lékopisnou surovinou jsou listy, které slouží k izolaci terapeuticky účinných složek.

Semena obsahují navíc glyceridy, steroly a estery.


Využití

Rostlina obsahuje antioxidanty a ty působí jako prevence poškozování buněk, které často způsobují degenerativní nemoci spojené se stárnutím (například srdeční onemocnění a mnoho druhů rakoviny). Jinan má vliv na látku ovlivňující aktivaci krevních destiček, ta se podílí na mnoha biologických procesech, které zahrnují například tok krve v artériích, astmatické záchvaty, nepřijetí implantovaného orgánu, vznik krevních sraženin a s tím souvisejících infarktů a mozkových mrtvic. Celkově je droga doporučována v geriatrii.

Droga rozšiřuje cévy (vazodilatační účinek), zvláště v hlavě, což z ní dělá vynikající prostředek v prevenci proti náhlým mozkovým příhodám nebo proti infarktu myokardu. Příznivé účinky byly prokázány i při náhle vzniklé hluchotě, při poruchách paměti, impotenci nebo Alzheimerově chorobě. Traduje se, že droga účinně zpomaluje snižování inteligence u lidí trpících touto chorobou a dokáže dokonce zlepšovat jejich rozpoznávací schopnosti, nicméně výsledky zatím nedaly jednoznačnou odpověď z hlediska účinnosti. Zdá se, že ginkgo mírně zlepšuje stav pacientů, ale samu chorobu neléčí, ani nezlepšuje prognózu.

Působí dobře i při mozkové nedostatečnosti. Při stárnutí má krev protékající mozkem tendence zmenšovat svůj objem - mozková nedostatečnost - tím se zhoršuje paměť, reakční doba, koncentrace nebo schopnost řešit problémy. Pomáhá také nalézt ztracenou paměť.

Pomáhá při ischemii (nedokrvení) dolních končetin nebo působí jako srdeční antiarytmikum. Dále může pomoci při degeneraci makuly (příčina slepoty u dospělých), na chronické pískání v uších (tinitus) a při chronické závrati.

Další účinky jsou protialergické, hlavně při astmatu. Jinou oblastí využití je  jako antidepresivum při sexuálních problémech - proběhla jen malá studie, ale určitě to stojí za vyzkoušení, běžná antidepresiva mohou naopak způsobovat potíže v této oblasti.

Výtažky z listů i ze semen vykazují také široké antibiotické účinky.

Z lékových forem je možné užívat nálev, krátce vařený odvar nebo tinkturu. Doporučuje se užívat spíše jako jednodruhové léčivo než ve směsích. Doporučená jednotlivá dávka je 0,8g. Doporučená denní dávka suchého extraktu se pohybuje mezi 120 až 240mg.


Kontraindikace a vedlejší účinky

Byly zjištěny mírné příznaky při předávkování - podrážděnost, hyperaktivita, nevolnosti, zácpa, bolest hlavy nebo zvracení. Jako kontraindikace se uvádějí léky na ředění krve (např. warfarin) nebo jiné suplementy jako například vitamín E nebo kyselina acetylsalicylová. Není doporučováno jej užívat před plánovanou operací. V běžném dávkování není jinan považován za nebezpečný. Droga se obecně nedoporučuje těhotným a kojícím ženám a malým dětem.

Vnitřní užívání čerstvých semen je nebezpečné, otrava se projevuje ztíženým dýcháním, zpomalením srdeční činnosti a křečemi, v těžších případech až bezvědomím a smrtí. Semena mohou způsobit také kontaktní dermatitické alergické reakce.