JÍROVEC MAĎAL - Aesculus hippocastanum L.

12.10.2020

Čeleď: Sapindaceae Juss. - mýdelníkovité

Jírovec maďal je opadavý strom dorůstající výšky až 30 metrů. Roste na Balkánském poloostrově ve smíšených a listnatých lesích. Může růst až do výšky 1500 m. n. m. Kvete běžně kolem měsíce května. Původní populace tohoto stromu pravděpodobně zanikly. U nás se běžně pěstuje jako okrasný strom ve městech.

"Koňský kaštan" má i další využití. Z jeho dřeva se vyrábí nábytek, a z výtažků z kůry se získávalo žluté barvivo užívané při výrobě látek.

Historie

V roce 1615 se vrátil do Paříže cestovatel z Konstantinopole, který si s sebou přivezl semena, která v Paříži vysadil, a během dalších asi 100 let se stromy rozšířily po celé Evropě.

Mattioli jej ve svém Bylináři vyobrazil pro jeho krásu, nepřipisoval mu žádné léčivé účinky pro lidi, jen se zmínil, že plodů jírovce se užívalo jako léčiva pro koně při dušnosti. Odtud pravděpodobně pramení lidový název "kaštan koňský". Dále jej jen popsal a vyhodnotil podobnost s kaštanem domácím, tedy kaštanovníkem jedlým - Castanea sativa Mill. Srovnává chuť, která je prý podobná domácím kaštanům, ale ne tak "libá" a slabá.

Všechny části rostliny jsou jedovaté. Staří Indiáni zbavovali semena jedovatosti zakopáním na několik měsíců do země. Ta měla jedovatost ze semen vytáhnout. Pak je vykopali, uvařili a jedli. Rozemletá semena míchali s medvědím tukem a vzniklou směs aplikovali na hemeroidy. Jiní Indiáni, z Kalifornie, semena využívali jako jed při rybolovu. Rozdrcená semena házeli do jezer a říček, aby ryby omámili, a ty se tak daly snadněji chytit.

V roce 1896 bylo ve Francii uveřejněno, že výzkumy potvrdily účinnost jírovce při léčbě hemeroidů. Američtí eklektici v 19. století předepisovali jírovec také na bolesti kloubů, nebo, po odstranění jedovatosti ze semen, na vysoké horečky a malárii.

František Polívka ve svém díle Názorná květena zemí koruny české, vydané v letech 1900 - 1904, napsal, že maďal je vlastně "magyal", maďarsky durman. Jírovec tak byl pojmenován podle podobnosti plodů - ostnitých tobolek.

V 19. století se pravděpodobně užíval hlavně odvar z kůry drcené na prášek. Oloupané a nakrájené plody se mísily s francovkou a používaly se na "pakostnici" - dnu . Prášek z kaštanů se používal, podobně jako mandlové otruby, na mytí rukou a k praní vlny a hedvábí. Rozstrouhané kaštany měly zahnat průjem a zelené tobolky zapuzovaly štěnice.


"V lékařství užívá se hlavně kůry, která má chuť hořce svrasklou a podobá se v účincích kůře chinové; proto se dobře osvědčuje při zimnici, také při počasném slizotoku a krvácení ze žil řitních nebo z dělohy."

Herbář, František Dlouhý, vydaný okolo roku 1900


Sběr

Sbíráme plod - Fructus hippocastani. Sbírá se při plném dozrání na podzim, když semena vypadávají z tobolek. Semena se před použitím loupou. Pokud je nepoužíváme čerstvé, sušíme při umělé teplotě do 60°C.

Dále můžeme sbírat květ - Flos hippocastani. Ten se sbírá na jaře, v době plného květu, tedy od dubna do konce května. Sbíráme za suchého počasí, a sušíme ve stínu do 40°C. Sušená droga je bez pachu a chutná hořce.

Výjimečně je sbírána i kůra - Cortex hippocastani, která se sbírá brzy na jaře z malých větviček, nebo na podzim ze silných větví.


Obsahové látky

Nejdůležitější obsahovou látkou plodů je oxikumarinový glykosid aesculin. Další jsou aesculetin a fraxin. Přítomné jsou také triterpenové saponiny (např. escin), flavonoidy, siličnaté oleje, pektiny a další látky. Mimo to semena obsahují až 8 % tuku a až 10 % proteinu a značné množství škrobu.

Díky obsahu škrobu, oleje, bílkovinných látek, tříslovin a saponinů se plody používaly jako náhražka k výrobě mýdla (obsahují až 15 % pěnivých saponinů).

Květy obsahují až 25 % saponinů, z nichž je také hlavní látkou aescin, dále obsahují aeskulin, quercetin, quercitrin a isoquercitrin.


Účinek

Jírovec patří mezi nejlepší rostlinné léky na revmatické bolesti, ischias, poruchy lymfatického systému a krevního oběhu.

Drogy z jírovce maďalu mají účinek protizánětlivý, tlumí a odstraňují otoky, zvláště ty lymfatické, a příznivě ovlivňují pružnost a pevnost cévních stěn (saponin escin). Využití je při hemeroidech, bércových vředech, křečových žilách, při zánětu žil nebo při výskytu trombózy. Ovlivnit umí také periferní prokrvení - studené ruce a nohy. Uvádí se pomoc při některých druzích migrény. Droga užívaná vnitřně také usnadňuje odkašlávání a ulehčuje rozpouštění hlenu.

Květy můžeme macerovat v lihu anebo si z nich připravit čaj. Obojí užíváme zevně jako mazání nebo obklady. Čajem můžeme potírat i mírné popáleniny a léčit s ním kožní záněty. Květy i plody zlepšují funkci nadledvinek a brání vzniku edémů.

Pro vnitřní podání je vhodná tinktura nebo se například sušené květy míchají do směsí. Všechny kaštanové drogy mají nepříjemnou chuť. I tinkturu můžeme namíchat jako směs. Za nejlepší kombinaci je považován jírovec a jinan.


Tinktura z květů nebo plodů:

Jeden objemový díl květů nebo plodů jírovce zalejeme deseti díly lihu a necháme 3 týdny stát nejlépe na slunci. Používá se jako mazání při neuralgiích, revmatismu a dně.


Odvar z kůry:

Dvě lžičky drcené kůry na čtvrt litru vody. Vaříme 30 minut. Popíjíme 1 - 2 šálky denně při zánětu dýchacích cest, hemeroidech, křečových žilách a neuralgických bolestech.


Olej na křečové žíly:

Do půl litru oleje dáme pět lžic sušených květů, listů nebo najemno nasekaných semen a sušené květy měsíčku. Zahřejeme ve vodní lázni - asi deset minut. Necháme den macerovat a zase rozehřejeme a scedíme. Olejem natíráme postižená místa.


Vedlejší účinky a kontraindikace

Všechny části jsou mírně toxické a mají vliv na funkci hormonů nadledvinek. Z tohoto důvodu je doporučováno léčbu přerušovat nebo kaštanové drogy používat jen zevně.