JITROCEL KOPINATÝ - Plantago lanceolata L.

06.07.2020

Čeleď: Plantaginaceae Juss. - jitrocelovité

Jedná se o vytrvalou bylinu. Patří mezi běžně rostoucí plevele, ale lze jej i pěstovat. U nás se sbírá především jitrocel kopinatý, ale je možné nasbírat i j. vetší a j. prostřední.

Historie

V Antice používali i jiné druhy jitrocele včetně jihoevropského druhu - jitrocel blešníkovitý. Používali jej především na kašel a na rány. Dioscorides doporučoval pít víno se semenem jitrocele proti průjmu a "chrlení krve". Kořen sloužil jako ústní voda a po rozkousání mírnil bolesti zubů. Kořen a listy ve sladkém víně pak léčí "vředy v měchýři a slezině". Plinius Starší zase doporučil šťávu proti uštknutí hadem a štírem. Ve středověku jej Hildegarda z Bingenu a Albertus Magnus mimo jiné využívali jako klystýr, který měl zabránit účinkům milostných kouzel. Matthioli doporučoval přidávat listy i semena do jídla, protože účinně hojí všechna vnitřní zranění, zvláště pak ledvin a měchýře. V 17. století Nicolas Culpeper doporučoval jitrocelové semeno také při bolesti bradavek pro kojící matky.

Sběr a sušení

Sbírají se listy, které poskytují drogu Folium plantaginis nebo Plantaginis folium. Sbíráme od května až do srpna, nejlépe kolem 14. hodiny. Jitrocelové listy se hůře suší. Musí být sbírané za sucha a nesmí se mačkat nebo překládat. Při neopatrné manipulaci při sušení zčernají a droga bude neúčinná. Možno rychle předsušit na slunci, poté v malých vrstvách na větraném místě do 40°C. Sušíme bez obracení. Pokud jsou správně usušené, mají tmavě zelenou, olivovou barvu a krásně se lámou. Hnědé a černé části vyhodíme, stejně tak květy nebo květní stvoly.

Obsahové látky a účinky

Droga obsahuje až 2 % glykosidu aukubinu, který tlumí centrální nervovou soustavu. Dále obsahuje slizy, enzymy, třísloviny, vitamín C, hořčiny, kyselinu křemičitou, draselné soli a kumarin. Nejoblíbenější je ve formě sirupu na vykašlávání při chronických zánětech průdušek, astmatu a dalších chorobách dýchacích cest. Používá se i jako pomoc při trávicích problémech, zejména při zácpě. Droga je doporučována i při Crohnově chorobě.

V případě zácpy se podává jedna polévková lžíce na šálek. Droga se louhuje 5 minut. Zápar pijeme teplý a je možné si do něj přimíchat i jiné drogy, například semena, která obsahují hodně slizu - například jitrocel indický (vejčitý) - Plantago ovata, dnes jej známe jako psyllium (dnes běžně dostupný produkt ve zdravé výživě), semena j. blešníku nebo lněné semínko. Mimo zápar lze použít i klyzma.

Zevně je užíván na zanícené a špatně se hojící rány, na exémy, spáleniny, ve formě čerstvé šťávy. Pro tyto účely je vhodné, aby listy jitrocele byly čisté, i omyté vodou, kvůli druhotnému infikování otevřené rány. V případě první pomoci v přírodě toto řešit nebudeme, ale při dlouhodobější léčbě například exému ano. Čerstvá jitrocelová šťáva léčí také vnitřně - záněty žaludku, střev a peptické vředy, uvolňuje hleny a upravuje stolici, stejně jako zápar. Výborně čistí krev, tlumí silnou menstruaci a bílý výtok. Žvýkání semen - Semen plantaginis snižuje hladinu cukru v krvi.

Farář Kneip - sirup proti kašli:

  • Hrst jitrocelových listů
  • ½ hrsti podbělových listů
  • ½ hrsti pelyňku
  • ½ l vody
  • Med

Smícháme byliny, přelijeme vodou a přivedeme k varu. Vaříme cca 5 minut. Scedíme a přidáme několik lžic medu. Vaříme dál, dokud tekutina nezhoustne. Užívá se po 15 minutách.

Možno si recept upravit a místo medu přidat cukr, protože var ničí účinné látky v medu. Směs by neměly užívat těhotné a kojící ženy, hlavně kvůli účinkům pelyňku.

Jiný zdroj uvádí možnost míchání směsí na zápar z mateřídoušky, dobromysli, kmínu, pelyňku, proskurníku, fenyklu, zemědýmu, vlaštovičníku a lékořice.

Recept na sirup od Marie Treben

Umyté listy uložíme ve vrstvách do sklenice od okurek s cukrem. Doplňujeme, dokud není sklenice plná. Zakryjeme celofánem. V zahradě vykopeme jámu a do ní sklenici vložíme. Nad sklenici dáme desku a zatížíme. Za stálé teploty cukr s listy v zemi zkvasí. Sklenici vyjmeme po třech měsících, šťávu vylisujeme, převaříme a naplníme do lahví, které dobře uzavřeme. Druhou možností je nechat stát sklenici na teplém místě na slunci, dokud se sirup neusadí na dně sklenice. I takto získaný sirup převaříme.

Z dostupných zdrojů jsem nenašla žádné vedlejší účinky ani kontraindikace.