KAŠTANOVNÍK JEDLÝ - Castanea sativa Mill.

25.10.2021

Čeleď: Fagaceae Dumort. - bukovité

Jedná o strom, který je vysoký i přes 20 m. Nalezneme ho na celé jižní polovině Evropy. Původem je pravděpodobně z jihovýchodní Evropy a Zakavkazí. Na našem území jej vysazujeme do sadů, zahrad a parků. Upřednostňuje stinné svahy v listnatých a křovinatých porostech. Kvete od května do července. Kaštanovník slouží jako živná rostlina pro tesaříka - Trichoferus pallidus.


Historie

Kaštanům se u Řeků přezdívalo Dios balanos - Diovy žaludy. Latinské jméno castanea dostal kaštanovník podle řeckého města Kastany. Kaštany byly běžnou potravinou, která se pekla, sušila a mlela na mouku. Mouka se přidávala do různých pokrmů, například do nádivek.


"Kaštany stahují dohromady, suší, stírají a nadýmají, avšak nejsou tak studené přirozenosti, jako jiné žaludy, neboť sladkost v nich obsažená jest patrně jejich horkostí... kaštany mocně zastavují výtoky žaludku a břicha, zvláště když jsou suché, pomáhají též při chrlení krve a lidem, kteří jedli nebo pili jedovatý ocún... přílišné pojídání a požívání kaštanů způsobuje bolení hlavy, nadýmá velice břicho a jsou těžce stravitelný. Tvrdí se, že ten, kdo jich mnoho pojídá, si tvoří vši v hlavě a v šatech..."

Pietro Andrea Gregorio Mattioli, Herbář neboli bylinář


"Kaštan strom veliký, ovoce nese v mošně chlupaté a ostré. Slovú kaštany, latině castanee. Horkého přirozenie na prvním a suchého na druhém stupni. Mocí stierající v břiše nadýmanie činie. Kuora okolo jádra trpká jest, střeva zavierá a tok krvavý zastavuje. Jádra kaštanová stlúci s múkú ječnú a s vínem a cecek oflastrovati - otok mocně rozhání. Kaštany jísti s cukrem - dobrý pokrm dávají."

Jan Černý, Knieha lékařská, kteráž slove herbář aneb zelinář (reedice z roku 1981)


Sběr

Předmětem sběru jsou nejčastěji plody - srdčité nažky (kaštany) - Achaenium castani sativae syn. Fructus castani sativae. Plody jsou někdy nazývány marony a sbíráme je v září až říjnu. Užívá se také list, vyjímečně kůra. List sbíráme nejlépe v červnu.


Obsahové látky

Kaštany obsahují především třísloviny elagového typu, až 60 % škrobu, 10 % bílkovin, asi 15 % cukrů, 3 % mastného oleje, vitamíny B1 a C. Listy obsahují glykosidní látky, pektiny, cukry, organické kyseliny, železo, hořčík, fosfor, vitamín K a tanin, který se štěpí na kyselinu elagikovou a glukózu. Kůra navíc obsahuje pryskyřice, flobafeny, fytosterin a invertní cukr.


Využití

Kaštany jsou nejen výbornou pochutinou, ale také detoxikují játra. Jsou také vhodnou potravinou při ledvinových kamenech a pro diabetiky. Pomáhají také při stavech úzkosti, psychických poruchách a u starších osob pomáhají předcházet vzniku ztráty paměti. Kaštanová mouka se jako lék používá při nemocech spojených s průjmy, nechutenstvím a při chudokrevnosti.

V místech přirozeného výskytu se kaštany užívají v syrovém stavu - hlavně proti průjmům, kde je hlavní účinnou látkou tanin, při vykašlávání krve a při žaludečním nebo jiném krvácení ze zažívacího traktu.

Listy se nejčastěji používají k výrobě tinktury. Můžeme však z listů připravit také nálev nebo macerát Pomáhají rozpouštět hleny (expektorans) - bronchitida, astma, černý kašel. Listy lze bez obav přidávat do směsí.

Zevně se listy používají při revmatických bolestech - odvar pro sedací koupele nebo koupele rukou a nohou.


Vedlejší účinky a kontraindikace

Nejsou známy žádné vedlejší účinky ani kontraindikace.