KÁVOVNÍK ARABSKÝ - Coffea arabica L.

31.10.2021

Čeleď: Rubiaceae Juss. - mořenovité

Jedná se o stálezelený keřnízký strom, který dorůstá výšky 2 - 6 m. Je nejvýznamnějším druhem kávovníku, původem etiopsko-jemenský druh. Všechny druhy kávovníku pocházejí z tropické Afriky. Konkrétně Coffea arabica L. je pravděpodobně původní ve vyšších polohách jihozápadní Etiopie. Jako kulturní rostlina je pěstována v mnoha tropických oblastech světa. Nejvýhodnější pro pěstování kávovníků jsou regiony, kde je výrazný rozdíl teplot mezi dnem a nocí. V tropech jsou to především horské oblasti (1100 - 1500 m. n. m.), některé najdeme však i v nížinách. Více zde.

Káva je druhou nejvýznamnější obchodní komoditou na světě. Existuje kolem 50 druhů kávovníku, ekonomicky nejvýznamnějšími kávovníky jsou jen 4 druhy: Coffea arabica L. - kávovník arabský, Coffea liberica Bull. - kávovník liberijský, Coffea canephora Pierre ex Froehner - kávovník robusta a kávovník Dawevrey - Coffea liberica var. dewevrei (De Wild. & T. Durand) Lebrun.


Historie

Kávová zrna znali lidé v Etiopii už kolem roku 550 př. n. l. Nejprve se kávovník dostal z původní Etiopie do Jemenu a až v 16. století se objevil v Turecku. Na začátku 17. století dorazil do Holandska, Indie a Německa v 18. století pak do Severní Ameriky. Holanďané jej vysadili na konci 17. století v Indonésií. V dnešní době jsou největšími producenty Brazílie, Mexiko, Kolumbie, Indie, Indonésie, Kostarika, Jamajka, Portoriko, Pobřeží slonoviny a Etiopie.

Důvod, proč se rostlina jmenuje kávovník arabský je ten, že ani sám Carl Linné neznal původ kávovníku a mylně jej klasifikoval jako arabskou rostlinu a také ji tak pojmenoval. Ve skutečnosti však pochází z východní Afriky, z okolí Velkých jezer v etiopské provincii Kaffa. Zde bychom měli i dnes najít divoce rostoucí rostliny kávovníku. Jedním z důvodů, proč si to C. Linné mohl myslet, byl také fakt, že mnoho přímořských národů, které pořádaly námořní výpravy, ochutnalo poprvé kávu právě v Arábii a odtud se následně začala dovážet do Evropy.

Roku 1517 sultán Selim I. přivezl kávu do Konstantinopole a přibližně ve stejné době byla přivezena obchodníky s kořením do Itálie.

Jako u většiny koření, byl i zde zákaz vývozu klíčících semen, z důvodu zachování se výhradního práva na pěstování. A i tady se ale jednomu národu podařilo propašovat semena. Na počátku 17. století Holanďané získali zelená semena z Jemenu a začali kávovníky pěstovat ve svých koloniích. V roce 1517 ji získali Turci a od 18. století se tak pěstování kávovníků začalo rozšiřovat do celého světa. Posléze se keře kultivovaly na Cejlonu, v Indii a na Jávě.

V roce 1720 Chevalier Gabriel Mathieu de Clieu převezl tajně první kávovník na ostrov Martinique. To byl pravděpodobně základ pro množení a pěstování milionu kávovníků, které dnes rostlou ve Střední Americe, v oblasti Karibiku.


Pití kávy se šířilo od 15. století. Hlavně v přístavních městech vznikaly kavárny. Od 17. století se kavárny rozšiřovaly do vnitrozemí.

Prvním evropským botanikem, který se s kávou setkal, byl pravděpodobně Prospero Alpini. Ten ji prvně ochutnal v Egyptě v roce 1584. Na našem území je první zmínka o kávě z roku 1669 z Litomyšle. První kavárny v Evropě byly otevřeny 1683 v Benátkách a ve Vídni, později v Praze na Malé straně pod Mosteckou věží. V Praze kavárnu zbudoval arabský obchodník G. D. Damascenus v roce 1714.

V roce 1820 byl v kávě objeven alkaloid kofein. Objevil jej vratislavský chemik Friedlib Ferdinand Runge a popsal jeho účinky na lidský organismus.


Sběr

Předmětem sběru jsou semena - kávová zrna. Plody dozrávají 8 - 9 měsíců, sklízejí se postupně a po sběru se zpracovávají mokrou i suchou cestou tak, abychom získali suchá zelená semena. Další úpravou je pražení, kdy vytváříme typickou barvu, chuť a vůni. Semena C. arabica jsou nejkvalitnější, C. robusta má semena horší kvality a C. liberica nejhorší kvality, používají se do směsí.


Pěstování a pražení

Kávovníky jsou keře rostoucí v tropech a subtropech, vyžadují tedy teplé a vlhké podnebí se stálou teplotou pohybující se mezi 18 - 22 °C. Plody dozrávají na plantážích 6 - 9 měsíců. Plody jsou kulaté či oválné plodnice, které se velikostí podobají třešním. Zpočátku jsou zelené, postupně žloutnou, červenají a nakonec se zbarví do jemně fialové barvy. Jsou složeny z kožovité slupky, sladké šťavnaté dužiny a pergamenovité slupky, která obaluje dvě semena - kávová zrna. Pokud se vyvine jen jedno zrno vejčitého tvaru, nazývá se "perlová káva". Kvalitou se však neliší od ostatních. Každé zrno je ještě opatřeno volným obalem - stříbřitá blanka. Nejlepší pro sklizeň jsou plodnice v době, kdy zčervenají.

Pro charakteristickou vůni kávy je třeba ji pražit. Ve speciálních strojích se praží pomocí horkého vzduchu za neustálého promíchávání zrn. Po upražení se rychle zchladí, aby se zachovala silice. Brzy po upražení se káva musí balit, cca do 48 hodin, protože rychle přejímá pachy z okolí a to nepříznivě ovlivňuje její jakost. Rozpustná - instantní káva je sušeným práškem, který se získává extrakcí pomletých kávových zrn.


Obsahové látky

V kávě nalezneme mnoho látek, jejich poměr je však závislý na způsobu pražení a přípravy nápoje. Zelená semena obsahují proteiny (13 %), tuky a vosky (0,1 - 0,8 %), polysacharidy (25 - 30 %), purinový alkaloid kofein (0,5 - 2,6 %), diterpeny kafestol a kahweol (kaureny), organické kyseliny - kávová a chinová (až 10 %), kyselina chlorogenová (4 - 6 %), celulóza a minerální látky, zejména draslík, hořčík, vápník, fosfor, mangan a železo.

Pražená semena mají obsah kofeinu 0,7 - 1,5 %.

Výživová hodnota kávy není příliš vysoká. Obsahuje cca 45 % vlákniny, 11,5 % proteinů, 12 % tuku, 3 % cukru, 3 % kyseliny chorogenové a 1,5 % kofeinu.

Množství kofeinu v jednom šálku kávu se odhaduje mezi 0,05 až 0,2 g.


Využití

Užívání kávy podmiňuje tělesnou a duševní svěžest, povzbuzuje činnost srdce a svalů, zvyšuje krevní tlak, s ním i tělesnou teplotu a působí močopudně - má povzbuzující účinek na CNS. Tomuto všemu se říká psychostimulační účinek. Ten je založen na schopnosti kofeinu snížit adenosinovou transmisi v mozku. Káva tak pomáhá překovávat únavu a potlačovat spánek. Tento povzbudivý účinek může být různý a závisí na množství kávy, způsobu přípravy nebo na individuální snášenlivosti (například u starších osob se může projevit paradoxně opačný účinek, kdy lidé po kávě lépe spí).

Nejužívanější je káva ve formě nálevu. Pomáhá léčit nachlazení, chřipku, alergie, mírní menstruační obtíže, zlepšuje atletické výkony, pomáhá předcházet vzniku ledvinových kamenů a únavě při cestování - překročení časových pásem. Káva se podává jako domácí prostředek při srdeční slabosti, kolapsových stavech, bolestech hlavy, neuralgiích, migréně nebo při astmatických záchvatech. Pomáhá ulevit od bolesti a potlačuje deprese. Její účinek se spojuje také s prevencí vzniku diabetu II. stupně, mechanismus působení však není znám.

Káva je někdy součástí i redukčních diet. Zrychluje základní látkovou výměnu a tím i energetickou spotřebu o asi 80 - 150 kalorií, což je samo o sobě nevýznamné pro redukci váhy. Pomáhá však výrazně k vyššímu sportovnímu výkonu a to už v malém množství, které odpovídá 1 šálku. Káva příznivě působí při cvičení, kofein pomáhá při uvolňování tělesného tuku jako paliva, takže svaly mohou déle pracovat, něž se unaví.

Novější studie ukazují na to, že pravidelné pití kávy snižuje riziko vzniku Parkinsonovy choroby - kofein a teobromin, které jsou oba v kávě obsaženy, zřejmě ovlivňují v mozku tvorbu dopaminu, který by měl tělo chránit proti této chorobě.


Kofein

Kofein je pro lidstvo nejvýznamnější látkou se stimulačním účinkem. Jedná se o psychoaktivní látku.

Chemicky je kofein dusíkatá heterocyklická sloučenina, derivát xanthinu (1,3,7-trimathylxanthin). Nachází se mimo kávy ještě v dalších asi šedesáti rostlinných produktech, kam patří například kakaové boby nebo čajové lístky. Vstřebává se v tenkém střevě, odkud je distribuován rovnoměrně do všech orgánů. Nejvyšší koncentraci kofeinu dosáhneme asi 30 minut po vypití šálku kávy. Metabolizuje se v játrech na více než dalších 25 látek, které se konečně vyloučí v moči.

Vstřebávání kofeinu je různé, u dětí se kompletně vyloučí za 2,5 hodiny, u dospělých za 3 - 7 hodin. U těhotných a u žen užívajících hormonální antikoncepci se vstřebávání zpomaluje, naopak u kuřáků se vstřebávání urychluje. Často přijatý je názor, že káva ovlivňuje stav po požití alkoholu - vystřízlivění. Káva však tento stav pozitivně neovlivňuje a dokonce ani nezrychluje odbourávání alkoholu. Naopak jeho odbourávání zpomaluje a zpomaluje tak i jeho vylučování z těla.


Vedlejší účinky a kontraindikace

Nadměrné užívání kávy dráždí nervovou soustavu, způsobuje zrychlenou a nepravidelnou srdeční činnost, psychomotorický neklid, může způsobovat nespavost a vyvolávat stísněné pocity. Takové pocity můžou být u citlivějších osob vyvolány už po 2 šálcích, u osob zvyklých na kofein je to až u cca 8 šálků. Jak už bylo zmíněno výše, kofein patří mezi návykové látky, po dlouhodobém pití kávy a následném vysazení se mohou dostavit abstinenční příznaky - podrážděnost, neklid, třes, únava a silné bolesti hlavy = somatická závislost. Psychická závislost se vytváří vždy - nemám kávu = něco mi schází = vznikne touha po nápoji. Při odvykání je doporučeno snižovat dávku o půl šálku denně.

Další negativní projevy se mohou vyskytovat v podobě překyselení žaludku nebo problému s ledvinami, protože káva je diuretikum. Velké množství kofeinu může mít útlumový efekt. Kofein také zvyšuje odbourávání vápníku z těla.

Jako vedlejší účinek je uváděna i snížená plodnost u žen a zvýšené riziko osteoporózy.

Smrtelná dávka kofeinu by byla až kolem 10 g, což odpovídá asi 200 šálkům kávy. Navzdory mýtům nemá mírné pití kávy vliv na srdce ani krevní oběh, krevní tlak ani srdeční činnost se dlouhodobě nemění. Pouze u osob, které nejsou zvyklé na příjem kofeinu, může dojít ke krátkodobému zvýšení krevního tlaku. U osob zvyklých na kofein se krevní tlak nemění. U dlouhodobé vyšší dávky kávy, cca 6 šálků denně, se zvyšuje riziko výskytu ischemické choroby srdeční a infarktu myokardu.

Pití 1 - 2 šálků kávy denně by u zdravých jedinců mělo být bezpečné!

Jinými slovy je považováno za bezpečné množství kofeinu 400mg/den, což odpovídá 6mg/kg pro člověka s hmotností 65 kg. Rizikovější jsou děti a těhotné ženy, kdy je za bezpečnou dávku považováno 300 mg kofeinu. Jeden šálek kávy obsahuje, v závislosti na způsobu přípravy, od 60 - 120 mg kofeinu, "káva bez kofeinu" ho obsahuje asi 3 mg. Podle těchto výpočtů se jeví jako bezpečná dávka maximálně 3 šálky kávy denně opět v závislosti na způsobu přípravy.

Akutní otrava se projevuje pocitem úzkosti, rychlým pulsem, neklidem, nespavostí, bolestí hlavy, třes rukou nebo i celého těla, zhoršené vidění, záškuby ve svalech a závratěmi. V horším případě se mohou objevit halucinace a trvalé nucení na močení. Při intoxikaci je třeba zajistit výměnu vzduchu v místnosti, uvést pacienta do stabilizované polohy a vyvolat zvracení.

Při dlouhodobém užívání velkého množství kofeinu vzniká chronická otrava - poruchy trávení, nechutenství, nucení na zvracení, trvalý neklid, nesoustředěnost, roztěkanost a nespavost. Spojené s chronickou otravou jsou také noční můry a stavy úzkosti.

Citlivost na kofein je velmi individuální a rychle vzniká v těle tzv. tolerance - k dosažení stejného účinku na organismus je třeba stále většího množství látky (účinky při požití - pocity euforie, bdělost, pozitivní pocity, zvýšená motivace, energie a a soustředěnost).