KOKOŠKA PASTUŠÍ TOBOLKA - Capsella bursa-pastoris (L.) Med.

25.09.2020

Čeleď: Brassicaceae Burnett - brukvovité

Kokoška je jednoletá, často ozimá, ale někdy i dvouletá bylina. Morfologicky je značně proměnlivá. Roste hojně. Je nenáročná na stanoviště. Najdeme ji na loukách, u cest, na mezích, v příkopech apod. Může kvést od března až do listopadu.

Jméno kokošky pastuší tobolky vzniklo díky vzhledu jejích plodů - drobné, srdčité, ploché šešulky podobného tvaru, jaký mívaly tašky, které kdysi nosili pastýři. Lidově byla nazývána také hořčice, což odkazuje na její ostrou chuť.

Historie

Už v antice byl znám tonizační účinek rostliny na dělohu a její schopnost stavět krvácení. Jako významný prostředek pro dělohu ji vyzdvihoval i Hippokrates. Dioscorides zase zmiňuje její schopnost vyvolat potrat. Řekové a Římani také doporučovali semena kokošky pro jejich projímavý účinek.

Ze středověku známe také případy, kdy se kokoška podávala jako anafrodisiakum, a u vnímavějších jedinců došlo až k úplnému otupění - ztrátě intelektu. Klášterní lékařství klasifikovalo kokošku jako chladivou a vysušující, a byla používána proti nejrůznějším výtokům - krvácení ran, z nosu, při kapajícím nosu, hnisavých kožních zánětech a silné menstruaci.

Z dřívějších dob máme jen kusé informace o jejím využití v lékařství. Kokoška byla spíše považována za bezcenný plevel. Více se začala objevovat v herbářích od 16. století.


Nicolas Culpeper o ní napsal: "Jen málo rostlin má tolik výtečných léčivých vlastností jako ta, kterou lidé tolik pohrdají."


Adam Lonitzer ji v 16. století doporučuje k zastavení krvácení z nosu a ženám přikládat rozmačkanou na bedra. Jiní autoři ji předepisovali při krvavé moči.


Hieronymus Bock, farář a léčitel v 16. století napsal:

"... zastavuje červený i bílý výtok z břicha, léčí krev v moči, plivání krve a nadbytečný výtok žen ..."

Překlad z knihy Bylinky pro ženy, H. Fisher


Pastuší tobolka bývá často napadena bělostnou plísní - Cystopus candidus, která znetvořuje lodyhu i plody a rostlina vypadá jako "zavápněná". Rostlina napadená touto plísní není vhodná k léčebným účelům, přestože dříve se předpokládalo, že je to právě ona, kdo může za léčivé účinky kokošky. V 1. světové válce, kdy byl nedostatek námele, měla právě díky této plísni sloužit, jako jeho náhrada, ale neosvědčila se. Ani laboratorně nebyly potvrzeny alkaloidy námelového typu.

Za 2. světové války byla znovuobjevena díky nedostatku léků, a používala se hlavně ke stavění válečných zranění.

Ve východní Asii se pěstuje jako zelenina, respektive její spodní růžice jako salát.

Sběr

Sbíráme kvetoucí, ale nepřekvetlou, nať - Bursae pastoris herba nebo Herba bursae pastoris. Můžeme sbírat v době květu, tedy od března do listopadu, nejlépe však mezi dubnem a červencem (různé herbáře uvádějí různé doby sběru, důležité je, aby nať byla kvetoucí). Odřezávají se celé rostliny i se spodní růžicí. Nať se musí důkladně očistit od starých, znečištěných nebo plísní napadených částí. Sušíme v tenké vrstvě v dobře větraných prostorách bez přístupu přímého slunečního světla do 40 °C. Dobře skladovaná droga může vydržet i 2 roky. Droga má slabě nepříjemný pach a poněkud ostrou a hořkou chuť.

Hemostatický účinek si sušená droga s sebou nese jen asi 4 měsíce, proto je vhodné využívat čerstvou bylinu. (Kvete někdy až do listopadu, lze tak namíchat směs i na zimu, která bude účinkovat téměř do března. Pozor ale na dávkování a dlouhodobé užívání.)

Obsahové látky

Obsahuje biogenní aminy - tyramin a histamin, dále betain, cholin, jeho ester acetylcholin, saponiny, sirné látky, třísloviny a řadu minerálních látek. Byly objeveny krvetvorné flavonoidy, které mají ochranný účinek na cévy, jako například rutin. Řadíme ji mezi silněji působící léčiva. Pravděpodobně díky obsahu flavonoidu diosminu, s přispěním tříslovin, má kokoška protikrvácivý účinek a diosmin zvyšuje také stahy hladkého svalstva dělohy. Dalšími složkami jsou pseudoalkaloid sinapin, který je esterem cholinu s kyselinou hořčičnou a saponiny, silně pěnivé, ale nezpůsobující hemolýzu. V semenech bylo nalezeno malé množství kardenolidů, které se občas používají jako kardiotonika. Z mastných kyselin byly izolovány kyselina linolová a linolenová. Doprovodnými látkami jsou cukry - manitol, sorbitol, adonitol a inositol, a organické kyseliny - šťavelová, vinná, jablečná, pyrohroznová a fumarová.

Účinky

Droga zastavuje vnější a vnitřní krvácení - zužuje až uzavírá cévy. Uplatňuje se především v gynekologii. Hemostatické působení zvyšuje tonus dělohy a ostatních orgánů v malé pánvi. Užívá se také při bílém výtoku. Podněcuje stahy dělohy. Pomáhá po porodu navrátit dělohu zpět do původního stavu. Zvyšuje střevní peristaltiku a působí mírně projímavě. Působí proti dně - podporuje vylučování škodlivin z těla. Působí baktericidně. Používá se při léčbě hemeroidů, úplavice a vodnatelnosti. Využití má kokoška také v urologii při potížích s močením a močovém písku. Nesmí to být však oxalátový písek, droga sama obsahuje šťavelany. Pomáhá při ochabujících svalech.


"Při slábnutí svalů se osvědčilo asi 200 g drobně nasekané kokošky pastuší tobolky přelít 40% režnou kořalkou, 1 litrem, nechat stát asi 10 dní na slunci; tímto výtažkem pak 2 - 3x denně postižené svaly lehce masírovat. Vnitřně k tomu pít po doušcích ½ a ¾ l kontryhelového nálevu denně. Vhodnější je užití čerstvých bylin."

Podle Marie Treben, Byliny z Boží zahrady, Epiment, Praha 2009


Obvykle se podává odvar, některé herbáře doporučují i sušenou drogu v prášku. Jako hemostatikum podáváme 1 - 2x denně polévkovou lžíci odvaru.

Macerát připravíme tak, že 6 lžiček (asi 15 g) sušené řezané natě přelijeme 2 sklenkami studené vody a macerujeme 8 hodin. Vypijeme během dne.

Sedací koupel při hemeroidech se připraví z jedné hrsti kokošky, kterou spaříme horkou vodou a necháme několik minut luhovat. Spařenou bylinu můžeme dát například do ručníku a přikládat jako obklad.

Díky silnému působení je lepší ji používat do směsí, kde je její podíl maximálně 40 %.

Při užití drogy k vylučování močového písku můžeme kokošku kombinovat do směsi s natí řeřichy rumní, natí rdesna ptačího, kořenem jehlice a natí tymiánu, smícháno stejným dílem. Odvar vaříme 1 minutu a podáváme 4x denně.

Zevně kokošku používáme ve formě obkladů nebo omývání při poranění, pohmožděninách a zánětech šlach.


Recept podle Janči a Zentricha proti křečovým žilám:

Čerstvou nať kokošky podrtíme/pomačkáme a přiložíme na křečové žíly, připevníme obvazem a necháme minimálně hodinu působit. Opakujeme každý 3. den, ne dříve.


Při silné a dlouhé menstruaci můžeme použít kokoškové víno:

125 g čerstvé natě kokošky bez plodů dáme do láhve bílého vína a dobře uzavřené uložíme na teplém a tmavém místě. Za 7 dní je víno hotové, přecedíme, nať vymačkáme. Užíváme dle potřeby každou hodinu 1 lžíci.


Recept na čaj při menstruačních obtížích

  • 25 g řebříčku
  • 25 g kontryhele
  • 15 g chmele
  • 15 g meduňky
  • 10 g měsíčku
  • 10 g kokošky

Dvě lžičky navlhčíme studenou vodou a poté přelijeme 250 ml vroucí vody, necháme stát 10 - 15 minut pod pokličkou, scedíme a pijeme 2 - 3x denně Aplikovat začneme 3 - 4 dny před očekávánou menstruací.


Účinky kokošky můžeme podpořit ve směsi také s nátržníkem, rdesnem hadím kořenem, mochnou husí nebo květy heřmánku. Jiný zdroj radí kombinovat se jmelím, kopřivou, ořechem nebo kalinou.


Někteří autoři radí i použití k vyvolání porodu, jinými je posunuta do pozadí za paličkovici nachovou a oxytocinové přípravky. (Osobně radím: nepoužívat k vyvolání porodu kokošku pastuší tobolku! Není to bezpečné a v dnešní době máme mnohem lepší přípravky k vyvolání porodu, a ty by měly být aplikovány jen pod odborným dohledem ve zdravotnickém zařízení!)

Vedlejší účinky a kontraindikace

Předávkování může způsobit otravu, která se projevuje ochrnutím CNS. Nedoporučují se vysoké dávky a dlouhodobé užívání. Díky stahujícímu účinku (stahy dělohy) byla droga využívána k vyvolání potratu, proto je nevhodné použití v těhotenství! Nedoporučuje se také užívání lidem, kteří užívají prostředky na zředění krve.