KOPŘIVA DVOUDOMÁ - Urtica dioica L.

09.05.2021

Čeleď: Urticaceae Juss. - kopřivovité

Jiné názvy: žahavka, žíhavka, žihlava, prhlinka.

Jedná se o žahavou vytrvalou bylinu, která může dorůst i do výšky 1,5 m. Rostlina je celá pokryta žahavými trichomy - chlupy, které jsou napuštěny aminy acetylcholinem, histaminem, serotoninem a kyselinou mravenčí. Při doteku způsobují bolestivé puchýře. Najdeme ji na území celé Evropy. Osidluje humózní a lužní lesy, roste podél vodních toků a na místech, která jsou narušena člověkem. Kopřiva kvete od jara do podzimu.


Historie

Léčivou silou kopřiv se zabýval už Plinius ve své Naturalis Historia, kde ji doporučoval jako chutnou zeleninu. V antice se šleháním kopřivou léčilo revma nebo ochrnutí, tomuto zákroku se říkalo "urticatio". (Také se šleháním údajně zahřívali římští vojáci.) Už v této době se kopřivy konzumovaly obdobně jako později špenát. Básník Horác ji doporučoval dokonce na prodloužení věku: "Budeš-li se uprostřed hojných jídel živit střídmě bylinami a kopřivou, budeš déle živ." Pití čerstvé šťávy pomáhalo při otravách.

Ve středověku se často potírala pokožka čerstvými kopřivami při revmatu. Rostlina byla klasifikována jako hřejivá a vysušující. Hildegarda z Bingenu ji doporučovala vařenou na čištění žaludku. Ve 13. století se o ní zmiňuje Albert Veliký, který doporučuje kopřivové semeno na astma. Semena byla také považována za přípravek podporující plodnost. Jiné využití rostlina našla při léčbě zánětech krku, kašli nebo při léčení močových kamenů.


"Její pálivá síla nesmírně veliká jest, a proto nosí to jméno právem... s vínem užívané probouzí semeno kopřivy sílu lásky, ba ještě více dokonce, když rostlinu rozmělníš, s medem a pepřem rozmícháš a poté s medem po způsobě výše popsané piješ."

Odo Magdunensis, Macer Floridus, v přepisu v knize Bylinky z klášterní lékarny, J G. Mayer


Italská hraběnka Caterina Sforza (1463 - 1509) byla proslulá velkým sexuálním apetitem a do svého díla Eperimenty napsala: "Můžeme užívat rezemleté semeno kopřivy smíchané s pepřem a medem. Vypije-li ho muž ve víně, vzrušení jeho údu je okamžité a vzrušení ženy následuje."

Podle nauky o charakteristických znameních (podobnosti rostlin s lidskými orgány), byla považována za prostředek podporující růst vlasů. Mohly za to její žahavé chloupky, které lidem připomínaly vlasy.

V 17. století Nicholas Culpeper napsal: "stravuje přebytečné šťávy, jež po sobě zanechala zima". Doporučoval ji také na vyvolání ženské periody.

Podle Mathioliho je kopřiva také povahy ohnivé a suché. Věnuje jí větší prostor ve svém Herbáři:

"Pití odvaru listí kopřivového ve víně obměkčuje tvrdý život, rozhání větry, ukládá koliku, ač-li nepochází ze zatvrzení. Žene moč a vyčišťuje ledviny. Kopřivové semeno je při těchto uvedených potřebách však mocnější."

Pietro Andrea Gregorio Mattioli, Herbář neboli bylinář


"Tak již Hippokrates doporučuje šlehati kopřivami části těla reumatickými bolestmi stižené, čehož dosud často upotřebuje... šťáva z čerstvého listí vytlačená (denně 70 - 140 g) utišuje krvavé močení. Odvar sušených listů má dobré účinky při zahlenování prsou a čistí žaludek; odvar kořene čerstvého nebo sušeného dobře se osvědčuje při začínající vodnatelnosti... prášek semen (po ½ - 1 kávové lžičce 2 - 4 krát denně) doporučuje se při běhavce, úplavici a dýchavičnosti. Mladé listí upravené na způsob špenátu jest velmi chutnou a zdravou zeleninou."

Prof. F. Dlouhý, Herbář (cca 1900)


Sběr

Předmětem sběru je hlavně list - Folia urticae nebo nať - Herba urticae. Méně často se sbírá kořen - Radix urticae nebo květy - Flos urticae.

Největší efekt má list sbíraný časně zjara. Nesbíráme na místě, kde se kopřivě příliš daří (husté a vysoké porosty), jedná se totiž o půdy kontaminovanou zpravidla dusičnany. Nejlepší sběr je kolem 14 hodiny, jiné herbáře uvádějí zase brzy ráno, avšak na slunném stanovišti kolem 14 hodiny má kopřiva prokazatelně nižší obsah dusíkatých látek. Jeden den můžeme kopřivy nechat zavadnout na slunci, poté sušíme ve stínu. Pokud využijeme sušičku, umělá teplota by neměla překročit 60 °C. Oddenek sbíráme na podzim.

Kopřiva se doporučuje sbírat do 20. 5., protože po tomto datu začne v rostlině výrazně stoupat obsah dusíkatých látek.

Lékopisnou rostlinou je Urticae folium a zdrojem této suroviny může být také žahavka roční (kopřiva žahavka) - Urtica urens L.


Obsahové látky

Listy obsahují třísloviny, kyselinu křemičitou, slizovité látky, chlorofyl a okolo 15 % minerálních látek, nejvíce z toho hořčík, ale také sloučeniny železa, vápníku a draslíku. Dále najdeme karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, aminy - serotonin, histamin, cholin, acetylcholin; sacharidy - arabinozu, galaktozu, fruktózu, manozu a další. Obsahuje také vitamíny (B1, B6, v mladých listech je vysoký obsah vitamínu C), aminokyseliny, glukokininy, třísloviny, fytoncidy a kyselinu šťavelovou. Kořeny obsahují navíc fytosteroly.


Využití

Chlorofyl v kopřivách má desinfekční účinky a působí jako tonikum, povzbuzuje metabolismus a všechny fyziologické funkce. Působí jako antianemikum, antisklerotikum, kardiotonikum, antidiabetikum, antirevmatické, stimuluje činnost slinivky, má protiprůjmové působení, působí močopudně, zvyšuje aktivitu enzymatické činnosti, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, má působení antivirové - zejména proti chřipkám, podporuje hojení ran, ovlivňuje funkci vaječníků, léčí bronchiální astma, podporuje funkci žluče, staví krvácení. Kopřiva má protialergické působení, ačkoliv je paradoxem, že existují i lidé, kteří jsou alergičtí na kopřivy.

Samčí květy zlepšují mužskou plodnost.

Kořeny se užívají zejména zevně proti padání vlasů, vnitřně na tzv. čištění krve. Zevně ji můžeme užívat jako koupel, obklad nebo masáž. Pro očistu organismu se doporučuje kombinovat vnitřní i zevní použití.

Připravujeme nálev nebo razantněji působící odvar. Kopřiva je ideální do směsí. Lze ji míchat prakticky s čímkoliv. V případě směsi je pak nejlepší využít bylinářský čaj.


Kopřivový odvar při padání vlasů:

Hrst kopřivových kořenů vložíme do 0,5 l vinného octa a pod pokličkou zvolna asi 10 minut povaříme. Po vychladnutí přecedíme a denně vtíráme do pokožky hlavy.


Vedlejší účinky a kontraindikace

Za toxické je považované působení čerstvé kopřivy, kdy je koncentrovaný jed, který způsobuje popálení pokožky. Jed se sušením nebo jinou úpravou ztrácí (spařením alespoň při 80 °C). Kromě toho nemá žádné kontraindikace nebo vedlejší účinky, některé herbáře doporučují i dlouhodobé užívání, ale užívat by se měla 3 týdny! a pak udělat pauzu.