Kumariny a furanokumariny

29.10.2020

Kumarin

Systematický název: 2-H-chromen-2-on, látka přirozeně se vyskytující v přírodě

Vůně: sladká, připomíná čerstvě posečenou trávu

Vyskytují se ve volné formě nebo v glykosidicky vázaných sloučeninách. Získávají se extrakcí pomocí organických rozpouštědel.


Dělí se na:

  • jednoduché (aurapten, cinchoriin, eskulin, herniarin, osthol, skimin, umbeliferon,...)
  • kondenzované
    - furanokumarin (amiol, angelicin, bergaptol,...)
    - pyranokumariny (obliquin, samidin,...)


Kumarin je sekundární metabolit rostlin - toxin, který obsahují mnohé rostliny, například divizny, andělika lékařská, bolševník obecný, prha chlumní, svízel vonný, průtržník lysý, levandule lékařská, heřmánek pravý, jitrocel kopinatý, meduňka lékařská, komonice lékařská, ale také jej můžeme najít v zelenině jako je mrkev, petržel, pastinák, celer, jahody, meruňky, nebo v koření jako je skořice, vanilka, lékořice nebo koriandr. Najdeme ho také v tabáku. Nejvíce je obsažen v semenech slivoně obecného - Dipteryx odorata Willd. Stejně jako jiné sekundární metabolity jsou kumariny látky, které se tvoří v rostlinách jako obrana proti napadení škůdci, UV záření nebo znečištění životního prostředí, proto je jejich množství závislé i na tomto faktoru.

V rostlinách probíhá biosyntéza kumarinu přes hydroxylaci kyseliny skořicové. Pokud se rostliny zapaří, může vzniknout dikumarol, který má výrazný antikoagulační účinek - blokuje v těle vitamín K, který je důležitý pro srážlivost krve. Kumarin je prekurzorem (základem) pro antikoagulanty, zejména pro warfarin. Účinky kumarinů jsou rozmanité - zamezují srážení krve, tlumí křeče, podporují srdeční činnost, ovlivňují vstřebávání vápníku a odpuzují hmyz.

Při předávkování může u člověka způsobit krvácení, bolest hlavy, závrať nebo spavost. Dosud neprokázané, diskutované účinky jsou účinky karcinogenní a mutagenní. Dále je mu připisován účinek halucinační a pro podporu libida.


Furanokumariny

Mezi hlavní zástupce těchto sloučenin patří psoralen, bergapten a xantotoxin. Jsou to látky termostabilní a pro člověka jedovaté. Furanokumariny patří také do kategorie fotosenzibilizátorů - látky, které zvyšují citlivost na sluneční záření a mohou způsobit zarudnutí i silnou alergickou reakci; ve farmakologii se fotosenzibilizace využívá k léčbě lupénky a vitiliga*.

*vitiligo - Vitiligo vulgaris, neinfekční kožní poruchy, kdy dochází ke ztrátě melanocytů - buněk tvořících kožní pigment (melanin). Pacient má na kůži světlé skvrny nepravidelných tvarů.


Rostliny, které obsahují vysoké koncentrace furanokumarinů, jsou pro člověka nebezpečné, například bolševník velkolepý - Heracleum mantegazzianum Sommier et Levier, způsobuje těžké fotodermatitidy - vyrážky a puchýře, které se špatně léčí.

Například celer obsahuje furanokumariny v nejnižších koncentracích v kořenech a nejvyšších na vnějších listech. Toxicita celeru závisí i na faktoru, který ovlivňuje tvorbu sekundárních metabolitů, např. napadení škůdcem. I celer může způsobovat u slabších jedinců po kontaktu s natí dermatitidy.


"Pro zajištění bezpečnosti stanovuje česká vyhláška 447/2004 Sb. o aromatech v potravinách, že kumarin jako takový nesmí být do potravin přidáván, a že množství kumarinu, které se do potraviny dostalo z aromatizujících přírodních složek, nesmí překročit 2 mg/kg (výjimkou je limit 10 mg/kg pro karamely a alkoholické nápoje a 50 mg/kg pro žvýkačky). Jsou však vedeny spory, zda tyto nízké limity platí i pro výrobky s přídavkem skořice. V SRN platí limit 20 mg/kg. Doporučuje se však používat spíše cejlonskou skořici místo skořice cassia, protože ta první má podstatně nižší obsah kumarinu."

Zdroj: https://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92247.aspx


Zajímavý odkaz: Kumariny - biologická aktivita a jejich interakce s konvenčními léčivy

https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/506941/mod_resource/content/3/KUMARINY.pdf


Další zajímavý odkaz: Rostliny jako zdroje kumarinů, DP

https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/70559/DPTX_2012_1_11160_0_364503_0_127831.pdf?sequence=1&isAllowed=y