KURKUMA DLOUHÁ - Curcuma longa L.

15.11.2021

Čeleď: Zingiberaceae Lindl. - zázvorovité

Kurkuma dlouhá je bylina s hlíznatým a větveným oddenkem, který má žlutou nebo oranžovou barvu. Carl Linné si myslel, že je kurkuma původem z Indie, nejčastěji se zde pěstuje, můžeme ji však najít i v tropech Nového světa. Upřednostňuje vlhké tropické lesy, je pěstována na plantážích.


Historie

Do Evropy se kurkuma dostala z Indie už ve starověku. Dioscorides uvádí, že původně roste v Indii a je podobná zázvoru, ale při žvýkání zbarví sliny do žluta a chutná nahořkle. Do Evropy ji pravděpodobně dovezli Arabové.

Ve středověku byla nazývána "indickým šafránem" a používala se jako barvivo. V Anglii toto barvivo používali nejen barvíři, rukavičkáři a výrobci voňavek, ale také slévači barvící kurkumou kovy nebo se s ní napouštělo dřevo, které pak má vypadat jako zlaté.

Pigmenty jsou citlivé na pH, v kyselém prostředí se zbarvují do žlutočervené a v alkalickém do žlutohnědé barvy. Díky této schopnosti byl v 19. století v laboratořích po celém světě používán kurkumový papír při zkouškách zásaditosti. Později byl nahrazen lakmusovým papírkem.


Sběr a pěstování

Předmětem sběru je oddenek - Radix curcumae nebo Curcumae longae rhizoma, který má jasně žlutou barvu.

Kurkuma se pěstuje podobně jako zázvor. Dobře se jí daří ve vyšších polohách a najdeme ji růst i ve 2000 m. n. m. Má ráda lehké písčité půdy s dostatkem stálé teploty a množstvím srážek. Množí se vegetativně - oddenkovými řízky. Oddenky se sklidí a očistí od zeminy. Sklizeň probíhá ideálně po odkvětu, když stonek zavadne. Poté se spaří horkou vodou a pozvolna suší na slunci. Oddenky mohou být dlouhé nebo kulaté, oba tvary jsou z téže rostliny.


Obsahové látky

Droga obsahuje vonnou silici a výrazně žluté barvivo curcumin, které je dobře rozpustné v etanolu (rozpouští se v tucích a alkoholu, ve vodě je nerozpustné). Barvivo dále obsahuje fenolickému curcuminu přibuzný desmethoxycurcumin a bis-desmethoxycurcumin.

Silice je obsažena v množství 1,5 - 6 % a je tvořena seskviterpeny, z nichž 50 - 80 % jsou turmerony a dehydroturmeron. Dále v ní najdeme α a β pinen, kamfen, limonen, eugenol, cineol aj.


Využití

Kurkuma je protizánětlivá, pomáhá při poruchách ledvin, jaterní činnosti a příznivě ovlivňuje žlučník a žlučové cesty, pomáhá při nemocích srdce, artritidě a je používána také jako podpůrný prostředek při léčbě rakoviny. Zevně je kurkuma využívaná k léčbě akné a zanícených ran.

Zvyšuje tvorbu žluči, chrání játra před toxickým poškozením, je účinným scavengerem* volných radikálů, tlumí záněty v oblasti střev a křečové bolesti, které jsou s tím spojeny. Je vhodná například při tzv. cholangitidě. Kurkuma také zlepšuje chuť k jídlu a trávení, umí zabránit kvasné, hnilobné dyspepsii, pomáhá odbourávat tuky a snižovat cholesterol.

*scavenger - angl. označení pro látky, které se podílejí na odstraňování volných radikálů. Např. superoxiddismutáza, některé vitaminy a stopové prvky srov. Antioxidační

Kurkumin se stal předmětem zájmu moderní medicíny a uvažuje se o něm jako o potencionálním léčivu některých typů zhoubného bujení a u některých neurodegenerativních chorob, například u Alzheimerovi nemoci.

Odkaz na zdroje:

1.https://www.researchgate.net/profile/Jiri-Patocka/publication/288586740_Curcumin_-_Spice_or_a_new_remedy_of_Alzheimer's_disease/links/604df4d692851c2b23c9987c/Curcumin-Spice-or-a-new-remedy-of-Alzheimers-disease.pdf

2.https://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/433/5288.pdf


Jako léčivo se doporučuje přidávat do pokrmů, podávat přímo jako prášek na špičku nože nebo je možnost si s čerstvé drogy připravit nálev čí odvar. Jedna denní dávka se pohybuje mezi 8 - 10 g čerstvé drogy. K zevnímu použití se připravuje mast, odvar, případně se i tady používá jen prášek jako zásyp.

Drogu je možné používat nejen samostatně, ale také do směsí. Vhodnou kombinací s kurkumou je mletý puškvorec, kmín, fenykl, anýz, mleté semeno pískavice řeckého sena, kořen anděliky nebo omanu. Takto můžeme připravovat směs s protidyspeptickým** účinkem a směsi podporující činnost žlučníku. Při zevním užití ji lze kombinovat s konopnými přípravky.

**dyspepsie - pocit plnosti v břiše, plynatost, nevolnost, zvracení, průjem či zácpa - obecný název pro trávicí obtíže.


Kurkuma je součástí jak Ajurvédy tak Čínské tradiční medicíny.

Podle TČM má droga - yujin, povahu teplou, palčivou, hořkou chuť a tropismus k dráze jater a sleziny. I v TČM slouží kurkuma k léčbě zažívací soustavy, chronických chorob žlučníku a jater včetně hepatitidy. Mimo již výše zmíněné, ji TČM využívá také při bolestech v krku, bolestech zubů nebo při poruchách menstruace. Vyzdvihovány jsou její antioxidační účinky, které jsou vyšší než u vitamínů C a E. Zevně ji TČM doporučuje na hnisavé záněty spojivek, nehojící se vředy, lišeje a různá poranění - má dezinfekční schopnosti.

V Ajurvédě je kurkuma nazývána haridra, je hořká, svíravá, ostrá a prohřívá. Indikace jsou dle Ajurvédy trávicí obtíže, špatný krevní oběh, kašel, amenorea - vynechání menstruace, kožní onemocnění, diabetes, artritida, anémie, poranění a zhmožděniny. Mimo nálev a odvar z vody se z ní připravuje také mléčný odvar.


Vedlejší účinky a kontraindikace

Drogu není vhodné užívat ve větším množství v těhotenství a při kojení. Vyšší dávky mohou u citlivějších jedinců vyvolávat pocity dávení nebo jiné projevy intolerance.

Kontraindikací kurkumy je obstrukční žloutenka, ucpání žlučovodu, akutní fáze jaterních, žlučníkových zánětů, žlučníkový empyém. Dále by kurkumu neměli užívat lidé, kteří užívají léky na ředění krve nebo léky s obsahující kyselinu acetylsalicylovou, kurkuma může zvyšovat jejich účinnost. V případě jakýchkoliv zdravotních potíží je třeba se o léčbě kurkumou potřeba poradit se svým ošetřujícím lékařem!