LÍPA SRDČITÁ - Tilia cordata Mill.

19.07.2021

Čeleď: Malvaceae Juss. - slézovité

Jedná se o statný strom s pravidelnou korunou, který dorůstá do výšky kolem 30 m. Lípu najdeme ve velké části Evropy. U nás roste na celém území od nížin až po hory. Patří mezi kulturní stromy a na mnoha místech je vysazována. Preferuje humózní a vlhčí půdy v lesích, najdeme ji ale také vysázenou ve městech a podél cest.

Z hlediska ohroženosti je lípa srdčitá zařazena mezi méně dotčené druhy, ale některé konkrétní stromy jsou označeny jako památné, jsou tedy zákonem chráněné. Lípa kvete od června do července.

Pro léčebné účely můžeme použít květy lípy srdčité - Tilia cordata Mill., lípy velkolisté - Tilia platyphyllos Scop.

Rozdíl mezi lípou (malolistou) srdčitou a lípou velkokvětou:

Listy:

  • lípa srdčitá má listy menší, na líci tmavozelené, na rubu sivě zelené, v úžlabí žilek chomáčky rezavých chloupků, jinak lysé
  • lípa velkolistá má listy větší, svrchu tmavé, vespod světleji zbarvené, chomáčky v úžlabí listů bílé, na líci řídce, na rubu zřetelně chlupaté

Květy:

  • lípa srdčitá má v květenství 5 - 15 květů a 20 - 30 tyčinek
  • lípa velkolistá má v květenství 3 - 6 květů a 30 - 45 tyčinek

Kůra:

  • lípa srdčitá je na loňských větévkách červenohnědá
  • lípa velkokvětá je na loňských větévkách šedá

Nažky:

  • plody lípy srdčité jsou kožovité, hranatě kulaté
  • plody lípy velkolisté jsou tvrdé, kulovité se 4 - 5 žebry

Doba květu je červen (někde už konec května) až červenec. Lípa velkolistá kvete asi o 14 dní dříve než lípa srdčitá.


Historie

"Z květu lipového se pálí voda (destiluje). Kterou mnozí dávají užívati s velkým úspěchem při dětském božci nebo při padoucnici. K zesílení účinku může se přimísiti k ní třetina vody pivoňkové. Při ranění mrtvicí dej užívati v dávce 1 unce nebo 2 lotů směsi vody lípové, konvalinkové a černých višní. Voda lipová je též dobrá při břišních bolestech (kolikách) a prospívá střevům po červené nemoci (úplavici)."

Pietro Andrea Gregorio Mattioli, Herbář neboli bylinář


"Proti žábě (trudovina) na tváři. Vezmi zázvor bílý a popel lipový, kozí mléko, vejce nové, mejdlo neprané, směs to v hromadu a maž se tím a sejdeť dolů."

Podle Mistra Kříšťana z Prachatic, přepis z knihy Herbář aneb stromy a keře, J. Bednářová


Dr. František Dlouhý uvádí lípu jako posilující a potopudný prostředek, který doporučuje učívat při kašli, zahlenění, při revma nebo žaludečních a srdečních křečích. Nálev doporučuje připravovat z 200 g vody a 5 - 10 g květů lípy, osladit sirupem nebo cukrem a smísit s mlékem.


"Lýko vodou rozmočené nebo listí vodou spařené přikládá se na spáleniny, odřeniny, zhmožděniny a p. Popele ze spáleného dříví lipového, smíšeného se stejným množstvím cukru, radí farář Kneipp užívati při vyraženinách kožních, vředech, rakovině, zánětech. Uhlí lipové a prášek šalvějový (2 d. uhlí a 1 d. práš. Šalv.) poskytuje dobrý prášek na číštění zubů."

Dr. F. Dlouhý, Herbář (cca 1900)


Sběr

Předmětem sběru je květ včetně listenu - Flos tiliae, správně se jedná o květenství s blanitým, jazykovitým listenem. Sbíráme jej na počátku kvetení, nejlépe mezi druhou a čtvrtou hodinou odpoledne. Sušíme při přirozené teplotě do 35 °C, v dobře větraném prostředí, ne na slunci. Správně nasušené květy si zachovávají původní barvu, má jemně nasládlou slizovitou chuť a je výrazně aromatická.

Občas se využívá list - Folium tiliae. Bývá využíván k inhalacím. Sbírají se kdykoliv během vegetačního období.


Obsahové látky

Obsahuje slizy, třísloviny, flavonový glykosid tilirosid, silice, flavonoidy, organické kyseliny (kyselina P-kumarová), saponiny, fytosteroly, z prvků jód a mangan.


Využití

Oficiálně se jedná o adstringens - působí svíravě, spasmolytikum - uvolňuje křeče a diaforetikum - usnadňuje pocení.

Lípa je považována za výbornou potopudnou drogu. Má také uklidňující, močopudné, žlučopudné a protikřečové účinky. Nejčastěji se využívá při nachlazení, zánětu průdušek, zahlenění, křečích trávicího ústrojí a močových cest nebo při podráždění žlučníku.

Z lipového květu se připravuje nejčastěji nálev, ale můžeme připravit také tinkturu nebo potopudnou koupel. K inhalaci se využívá list, protože nepodněcuje alergické reakce. Inhalací můžeme využít při horečce nebo při chřipce. Jako kloktadlo lze využít při zánětu dutiny ústní. Spařené listy se dříve přikládaly na nohy při svalových křečích nebo na popáleniny.

Drogu podáváme samostatně nebo ve směsích. Můžeme kombinovat s bezem, heřmánkem, maliníkem nebo tužebníkem.

Lípa je vhodná i v pediatrii nebo geriatrii.


Směs na nespavost:

  • 1 lžička lipového květu
  • 1 lžička majoránky
  • 1 lžička meduňky

Směs přelijeme vařící vodou a necháme vyluhovat. Scedíme a pijeme 1 šálek po jídle a před spaním.


Medové lipové bonbóny:

  • 400 g medu
  • 100 g želatiny
  • 100 ml silného lipového čaje
  • 100 ml odvaru z 20 - 30 g kořene proskurníku
  • šťáva z ½ citrónu

Rozpustíme med, v druhé nádobě smísíme želatinu s horkým lipovým čajem. Slijeme lipový čaj s želatinou a odvarem z proskurníku do nádoby s rozpuštěným medem a dobře promícháme. Ploché talíře, nebo plech vymažeme slunečnicovým olejem a nalijeme na něj hmotu, kterou necháme přes noc ztuhnout. Druhý den nařežeme nožem na čtverečky velikosti dětských bonbónů. Dáváme dětem cucat proti kašli a horečce, maximálně však 3 kousky denně.


Kontraindikace a vedlejší účinky

Dlouhodobé užívání lípy, nebo popíjení lipového likéru může navozovat nadměrné pocení, čímž člověk může ochuzovat organismus o minerály a celkově to povede k oslabování. Nemůžeme vyloučit ani krystalizaci fenolických látek v ledvinách a nepříznivé ovlivnění jejich funkce.