LOPUCH VĚTŠÍ - Arctium lappa L.

04.10.2021

Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl - hvězdicovité

Lopuch je statná dvouletá nebo víceletá bylina. Dorůstá do výšky od 80 cm do 2,5 m. Najdeme ji běžně růst v Evropě a v západní Asii. U nás v ČR roste hojně na teplejším území, roztroušeně v mezofytiku* a vzácně i v podhůří. Jedná se o synantropní druh**, který často roste na rumištích, smetištích, v okolí cest a vodních toků, na úhorech nebo na okraji lesa. Kvete od června do září.

*mezofytikum - oblast dle fytogeografického členění. Mezofytikum představuje přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou.

** synantropní druh - vyskytující se v blízkosti lidských obydlí a využívající změn prostředí způsobených člověkem


Záměny

Lopuch větší je možné zaměnit za lopuch plstnatý - Arctium tomentosum Mill. nebo za lopuch menší - Arctium minus (Hill) Bernh. Všechny naše druhy lopuchu se mezi sebou mohou křížit. Všechny výše zmíněné druhy lze využít ve fytoterapii.

V Americe byl zaznamenán případ záměny s rulíkem zlomocným - Atropa bella-donna L.


Historie

Lopuch někteří z nás mohou poznat pod lidovými názvy lopucha, hořký list nebo kudlačka. Historie mluví o tom, že byl lopuch zatracován jako plevel, ale i vynášen do nebes jako prostředek účinný na celou řadu nemocí.

V Číně byl doporučován jako lék při nachlazení, chřipce, při bolestech v krku a zápalu plic. Stejně tak jej využívala i Ájurvéda.

Ve středověku jej předepisovala Hildegarda z Bingenu za účelem léčení rakovinových nádorů. Později, ve 14. století se listy lopuchu nakládaly do vína. Takové víno mělo být účinným prostředkem proti malomocenství.


"Listí lupenu většího svírá, suší a ztravuje. Kořen je pronikavý, peprný a nasládlý... lupen menší je horký a suchý... vlasy dělá pěkně žluté následující lék: Řepíky seberou se dříve, nežli úplně uzrají, utlučou se a schovají v nádobě hliněné nebo v hrnci na ně nalije vlažná voda, a tím mají se potírati vlasy anebo mýti hlava. Někteří berou k této potřebě víno..."

Pietro Andrea Gregorio Mattioli, Herbář neboli bylinář


V 17. století Nicholas Culpeper doporučoval lopuch na vyhřeznutí dělohy (způsobené ochabnutím podpůrného vaziva dělohy a jejím zhroucením směrem do pochvy). Jeho předpis zní dosti bizardně: "Umístěte lopuch na vršek hlavy, aby se děloha zatáhla."

Jeho následovníci dále předepisovali lopuchový kořen na horečku, rakovinu, exémy, lupénku, akné, lupy, dnu, kroužkový lišej, kožní záněty, syfilis, kapavku nebo na potíže spojené s porodem.

V 19. století byla droga považována za výborné diuretikum - močopudný prostředek. Lopuch byl předepisován na záněty močového ústrojí, ledvinové problémy, bolestivé močení, nakažlivá kožní onemocnění a na artritidu.


"Upotřebení: Z listí vaří se thé, jehož se při špatném zažívání berou ráno a večer vždy 3 lžíce. Také se ho upotřebuje jako kloktadla při bolavém krku. Odvar z listí dobře účinkuje jako náčinky na rány a vředy. K témuž účelu doporučuje se také šťáva z čerstvých listů vytlačená a se sádlem smíšená; rána se večer a ráno vymyje odvarem přesličkovým, načeš se přiloží plátýnko namazané zmíněnou smíšeninou..."

Prof. František Dlouhý, Herbář (cca 1900)


Sběr

Předmětem sběru je kořen - Radix bardanae syn. lappae. Sbíráme jej na podzim - září až říjen, nebo na jaře - březen až duben. Sklízíme kořeny jednoletých rostlin, dokud nevytvořily květní lodyhu. Starší kořeny jsou už příliš dřevnaté anebo uvnitř ztrouchnivělé. Při zpracování kořenů se doporučuje je před sušením, po očištění, ponořit na 3 minuty do vroucí vody - tak se lépe zachová jejich účinnost. Poté se podélně rozříznou a suší co nejrychleji přirozeným teplem, raději však umělým do teploty 50 °C.

Semena - Fructus bardanae, se sbírá po úplném dozrání na konci léta.

Občas se sbírají také listy - Folium bardanae. Sbíráme je během celé vegetace - od dubna do srpna.


Obsahové látky

Kořenová droga obsahuje polysacharid inulin (40 - 50 %), fytosteroly (stigmasterol a sitosterol), seskviterpenové laktony, deriváty ℽ-butyrolaktonu, dále sliz, třísloviny, silice, minerální látky, hořčiny, glykosidně vázané látky a minerální soli. Obsažené fytoncidy jsou látky velice nestálé a skladováním degradují, jejich vyšší obsah je zaručen pouze v čerstvých kořenech.


Využití

Oficiálně je droga hodnocena jako diuretikum a diaforetikum. Některé izolované látky in vitro dokonce vykazují anti-HIV a onkolytickou aktivitu (artigenin, arctiopikrin a jiné). Droga díky obsahu inulinu příznivě ovlivňuje hladinu krevního cukru.

Lopuch je jedna z nejlepších bylin působících v dermatologii. Při vypadávání vlasů se zevně používá silný odvar nebo tinktura, které se vtírají do suchých, umytých vlasů. Využít jej můžete také při problémech s lupy, maštěním nebo vypadáváním vlasů. Čerstvé podrcené listy, respektive jejich šťávy, je možné využít na pohmožděniny, vředy a špatně se hojící rány. Využít můžeme také odvar ve formě koupele k léčbě plísňových onemocnění kůže mezi prsty nebo na mastnou a uhrovitou pleť. Při léčbě kožních onemocnění se uplatní lopuch užívaný vnitřně i zevně.

Droga se využívá také při jarní únavě, podporuje látkovou výměnu, silně detoxikuje - čistí krev, podporuje činnost jater a trávicího traktu, podporuje činnost ledvin a účinně odstraňuje zplodiny z těla. Podává se při dně, revmatu, zánětech, vředech močových kamenech. Semena jsou doporučována při žaludečních potížích. Pokud drogu podáváme ve formě prášku, posiluje celkově celý organismus.


Nejčastěji se lopuch podává ve formě nálevu nebo odvaru, v dávce 2 - 4 šálky denně. Semena se podávají přímo, nejčastěji 4x denně. Forma tinktury se častěji užívá zevně, pro vnitřní užití se doporučuje 30 až 40 kapek denně. Vhodné je také použití koupelí nebo lopuchového oleje. Doporučuje se pro výrobu využít oleje slunečnicový, olivový nebo arašídový. Řepkový nebo sójový se naopak nedoporučuje vůbec.

Lopuch je vhodný také ve směsích. V dermatologii je výhodné využít s natí zemědýmu, oddenkem pýru, pampeliškou nebo čekankou. Jako močopudný prostředek je vhodné jej kombinovat s kořeny jehlice trnité, petržele, s plody jalovce, květy černého bezu, s natí kopřivy, přesličky s listy medvědice nebo listy břízy. Jako součást žlučníkových nebo jaterních čajů zvyšující tvorbu žluče a její tok je vhodný lopuch v kombinaci s natí máty peprné, jablečníkem, řepíkem, s kořenem pampelišky nebo omanu.


Kůra pro posílení vlasů

Smícháme ricinový olej a lopuchový kořen 1:1 a vetřeme do pokožky. Pročešeme hrubým hřebenem a necháme působit až 2 hodiny. Poté vlasy dobře umyjeme.


Odvar při diabetu a proti jarní únavě

Jednu kávovou lžičku nasušeného kořene lopuchu zalijeme 200 ml studené vody. Přivedeme k varu a na mírném ohni vaříme 15 minut, poté necháme pod pokličkou stát 10 minut a scedíme. Pijeme 2 - 3x denně jeden šálek odvaru. Několikadenní kúra snižuje obsah cukru v krvi, prospívá játrům a pomáhá při jarní únavě.


Vedlejší účinky a kontraindikace

Nejsou známé žádné závažné kontraindikace ani vedlejší účinky lopuchu. Je doporučován dokonce i v pediatrii. Jedinou zmíněnou kontraindikací je těhotenství - droga je považována za uterotonikum - látka povzbuzující děložní stahy. Uterotonika se používají také v porodnictví k zesílení kontrakcí apod.