OŘEŠÁK KRÁLOVSKÝ - Juglans regia L.

13.09.2021

Čeleď: Juglandaceae DC. ex Perleb - ořešákovité

Jedná se o opadavý strom dorůstající do výšky až 25 m. Jeho původ je zřejmě na Balkánském poloostrově, v Malé a Střední Asii. Je rozšířen v po celém světě. Pěstuje se především v mírném a subtropickém pásmu a na mnoha místech tak zdomácněl. Roste ve světlých lesích, má rád dostatečně vlhká stanoviště, u nás se zapojuje v lužních lesích. Kvete od dubna do května. Strom plodí po 10 letech. Dožívá se běžně 100, ale někdy i 300 let.

Ořešák královský je klasifikován v Červeném seznamu jako druh potencionálně ohrožený. Je možné jej pěstovat v různých kultivarech, které se od sebe liší hlavně velikostí a tvarem plodu, tloušťkou skořápky apod. Zdroj zde.


Historie

"Složení ořechů je horké na prvním a suché na druhém stupni, ačkoliv obsahují v sobě i něco vlhkosti; suché ořechy jsou však o něco více horké, nežli ořechy nové a čerstvé. Nejlepší jsou ořechy s měkkou skořápkou, které nejsou kamenné. Zevní slupka zelená, listí a kůra stahují dohromady."

Pietro Andrea Gregorio Mattioli, Herbář neboli bylinář


Řekové ořešáku říkali královský ořech - kayron basilikon. Latinské jméno juglans vzniklo později z Jovis glans = Jupiterův žalud, protože strom byl zasvěcen olympským bohům. V Řecku bývalo zvykem o svatební noci rozhazovat po ložnici vlašské ořechy. Malé děti si s ořechy rády hrávaly a pořekadlo "nuces relinquere" - zanechati ořechů, znamenalo rozloučit se s dětstvím. Na hostinách se hojně podávaly ořechy s jiným ovocem, přidávali se do nádivek nebo do sladkých moučníků.


"Stlúci ořechy (a přiložiti) - otok cecek (ženských prsů) to splaskuje. Listy jako i kůra tok krvavý zavierají. Vodnatost listí pouštěná do uší hnis v nich (jako i vrbová) vysušuje- Popel z kůry ve víně pitý zastavuje tok ženský (též i vložením do matky - dělohy). Vodnatost (šťáva) pitá červy a škrkavky vyhání. Nového vořecha jádra v ústech rozžvýkaná a vložená na hlízu /vřed, podebranina) otevřenů (z hrubovlhkosti) a na nervy obražené - to hojí i otoky ztenčuje, zvláště prsnie..."

Jan Černý, Knieha lékařská, kteráž slove herbář aneb zelinář, Norimberk 1517; v přepisu s vysvětlivkama převzato z knihy Herbář aneb Stromy a keře, J. Bednářová


" V lékařství upotřebuje se nejvíce odvaru listů ořechovýchproti krticím, a to vně i vnitřně. Odvaru špetky na drobno rozkrácených listů a 150 g vody dávají se krtičnatým dětem denně 2 - 3 koflíky; v odvaru takovém namáčejí se také náčinky na boule krtičnaté i na vředy a otevřené rány..."

Prof. František Dlouhý, Herbář (cca 1900)


Sběr

Předmětem sběru je list - Folium juglandis. Sbírají se nejlépe v červnu kolem 10 hodiny dopoledne. Zelené oplodí, češule - Pericarpium juglandis nucum, se sbírá těsně před sklizní ořechů v červenci a srpnu. Nezralé plody - Fructus juglandis inmaturus se sbírají v době, kdy se dají propíchnout špendlíkem (do poloviny června). Ty se nejčastěji používají pro výrobu ořechovice.


Obsahové látky

Důležitou obsahovou látkou je juglon, který je odvozený od chinonu. Dále ořešák obsahuje flavonoidy, gallotaninové třísloviny s kyselinou elagovou, silicí, mesoinosid, karotenoidy, vitamín C a další látky.


Využití

Působení ořešáku je silně adstringentní - svíravé a antibakteriální. Působí zejména proti stafylokokům. Je ceněn také pro své protizánětlivé účinky. Úspěšně je využíván při léčbě cukrovky, žloutenky nebo při tuberkulóze.

Zevně se jako antiseptikum používá pro výplachy dutiny ústní. Listy se používají také pro koupel při nadměrném pocení noh, při léčbě akné, záněty nehtů, exémech a ke snížení celkové potivosti. Klyzma se používá při proctokolitidě - zánět konečníku a tlustého střeva. Jako sedací koupel je možné jej využít při gynekologických potížích, zejména při bílém výtoku. Vtíráním odvaru do vlasů se můžeme zbavit vší nebo tak podpořit růst vlasů. Ořešákové listy odhánějí hmyz.

Nejčastěji připravujeme odvar, dávky volíme raději menší. Při pravit můžeme i nálev, tinkturu, šampón, kloktadlo, koupel nebo klyzma. Droga je vhodná i do směsí, například s heřmánkem, chrpou, světlíkem nebo měsíčkem.


Proti chudokrevnosti lze užívat víno s listem ořešáku: 50 g čerstvých listů na 0,7 l suchého bílého vína necháme macerovat 8 až 12 dní. Přecedíme a užíváme před obědem a večeří jednu skleničku (1 dcl).


Ořechovka - čistí krev, žaludek i játra, pomáhá při slabém žaludku nebo při hnilobných procesech ve střevech. Recept dle Janči a Zentricha:

  • 0,7 l silnější pálenky, minimálně však 40%
  • 150 g zelených ořechů
  • půl tyčinky skořice

Ořechy se nakrájí nadrobno a spolu se skořicí je dáme do sklenice. Sklenici zalejeme alkoholem a dobře uzavřeme. Vše musí být v alkoholu ponořeno. Necháme stát 3 - 4 týdny na slunném místě. Přecedíme a naředíme dle chuti cukerným roztokem. Slijeme do čistých lahví. Užíváme 3x denně 1 stopku, nejlépe před jídlem.


Vedlejší účinky a kontraindikace

Nejsou známé žádné kontraindikace ani vedlejší účinky, obecně se ale doporučuje nepodávat ořešák jako léčivo dlouhodobě.