Pěstování divizny

07.02.2022

Botanický popis

Jedná se o dvouletou bylinu, která dorůstá výšky 70 - 150 cm (na úrodnějších půdách až 200 cm). Lodyhu má přímou, listy jsou široce eliptické nebo podlouhle kopinaté. Přízemní listy jsou přisedlé, střední a horní listy na lodyze jsou sbíhavé a plstnaté z obou stran. Květy jsou žluté a jsou uspořádány v hustém, často větveném, lichoklasu. Koruna květu je žlutá a v průměru měří 3 - 5 cm. Kvete od července do září. Plodem je tobolka.


Pěstování

V prvním roce vytváří divizna pouze listovou růžici, v druhém roce kvete. Samovolně se poté rozmnožuje semeny, které se vysévají v době od dubna do června. Pokud semena posbíráme, uchovávají si klíčivost až 3 roky. Divizna je teplomilná rostlina, která je odolná vůči teplu a suchu. Zvládá bez problémů růst i na chudých půdách. Pro pěstování volíme polohy chráněné před silným větrem.


Výsev/výsadba

Nejlepší úroda bývá z přímých výsevů. Na záhon vyséváme koncem května a později. V prvním roce by se rostliny neměly příliš vyvinout, protože menší rostliny lépe přezimují a jsou méně napadány plísní. Na plochu 1 ar je třeba asi 30 g semen. Semena klíčí při teplotě 18 - 30 °C cca 14 dní. Po vzejití jednotíme do sponu 45 x 60 cm.

Pokud budeme pěstovat ze sazenic, vysejeme semeno koncem dubna nebo koncem května do pařeniště. Po vzejití sazenice sjednotíme po 10 cm. Na záhon vysazujeme na podzim do poloviny října. Spon je také 45 x 60 cm. Sazenice můžeme vysadit i na jaře nadcházejícího roku, nejlépe do konce dubna, ale pravděpodobně budeme mít menší úrodu. Po výsadbě je třeba hojně zalít. V produkci se na jaře po podzimní výsadbě nahrazují vymrzlé sazenice novými.

Celkový výnos v produkci se pohybuje mezi 7 - 12 (20) kg/100 m2.


Vegetace

Divizny nikdy nehnojíme čerstvým hnojem. Je možné použít kompost v množství 40 t na ha. Kulturu je možné přihnojovat strojovými hnojivy. Na 1 ar je třeba 0,3 -0,4 kg síranu amonného, 2 - 2,5 kg fosforečných hnojiv a 2 - 2,5 kg draselné soli.

Zpočátku vegetace plečkujeme. Během vegetace přízemních růžic okopáváme, provzdušňování kořenů divizně velmi prospěje. V druhém roce se doporučuje zaštípnout vrchol ve výšce 40 cm nad zemí. Rostliny si poté vytvoří boční výhony a budeme mít větší úrodu. Vegetační doba se pohybuje kolem 20 - 28 týdnů.


Sklizeň

Sběr květů divizny je problematický, protože květy jsou velmi choulostivé. Sběr probíhá ručně, každý den, od května do září. Sbíráme pouze žluté koruny bez zelených kalichů, nejlépe mezi 9 a 12 hodinou, po poledni už květy opadávají (některé zdroje uvádí opad květů již kolem 10 hodiny). Květy nesmíme mačkat, jsou náchylné k zapaření, výsledná drogy potom zčerná.

Sušíme rychle, na slunci nebo umělým teplem při teplotách do 50 °C. Ráno sbírané květy by měly být do večera usušené. Je možné obě možnosti kombinovat - předsušit na slunci a dosušit v sušičce. Sušíme jen v tenké vrstvě, na 1 m2 se suší maximálně 1 kg čerstvých květů. Sesychací poměr květů je 7 - 8:1. Květy, které jsou sušené pomalu, mají nízký obsah biologicky účinných látek, jsou bezcenné.


Choroby

K nejčastějším onemocněním patří virová mozaika divizny. Na listech se tvoří skvrny, rostliny jsou zakrnělé a květenství malá. Napadené rostliny je třeba odstranit z porostu a spálit!, nedávat na kompost. Virus napadá i jiné rostliny.

Padlí - Erysiphe verbasci - vzniká při vlhkém počasí a projevuje se světlými povlaky na listech. Pokud se padlí na rostlinách vyskytne v prvním roce, rostliny při větším výskytu usychají a silně napadené v zimně vymrznou.


Škůdci

Kukléřka diviznová - Cucullia verbasci - noční motýl - housenky vykusují do listů otvory, rostlina je schopná se sama dál vyvíjet, stačí je vysbírat. Vyskytují se od poloviny května do poloviny července.

Nosatčík hrachový - Apion pisi - v době kvetení poškozuje vnitřek květních kalichů.

Šedavka diviznová - Gortyna flavago - housenky napadají rostliny zevnitř. Větší škody způsobuje pouze při vysokém počtu housenek. Housenky se líhnou v červnu.

Makadlovka - Nothris verbascella - poškozuje v pozdním létě a na podzim srdéčko rostliny. Okusují listy na okraji a na povrchu jsou mazlavé výkaly housenek. Po přezimování již pokračují v žíru (březen, duben).

Pidikřísek polní - Eupteryx atropuncetata - poškozuje listy sáním.

Mšice - Cerosipha verbasci - poškozuje rostliny sáním na spodních listech a může přenášet virózy.