Pěstování lopuchu

05.10.2021

Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl - hvězdicovité

Více o léčivých účincích lopuchu a jeho historii zde

Botanický popis

Lopuch větší - Arctium lappa L.

Lopuch větší je statná dvouletá nebo víceletá bylina, tvořící velkou přízemní růžici listů. Lodyha je až 2,5 m vysoká, jemně rýhovaná, pýřitě chlupatá, zbarvená do tmavě červené barvy. Listy jsou řapíkaté, nejspodnější listy mají řapík až 30 cm dlouhý a v dolní části jsou vyplněné dření. Listová čepel je široce vejčitá, u spodních listů dlouhá až 55 cm a široká až 35 cm, u kraje zvlněná, celokrajná, u báze srdčitá. Na rubu jsou listy hustě šedavě až bělavě plstnaté s vypouklou žilnatinou. Květenství je chocholičnaté, na stopkách dlouhých 3 - 10 cm, v květu velké cca 3 cm, za plodu až 5 cm v průměru. Zákrov kulovitý, na bázi jemně pavučinatý jinak lysý. Zákrovní listeny jsou četné se světle hnědou zahnutou háčkovitou špičkou. Samotné květy jsou trubkovité, koruna nežláznatá, korunní cípy mají červenofialové zbarvení, vzácně nalezneme i bílé. Plodem je nažka se žlutohnědým chmýrem.

Zdroj informací a více o lopuchu větším zde.


Lopuch plstnatý - Arctium tomentosum Mill.

Lopuch plstnatý je dvouletá nebo víceletá bylina, která dorůstá do výšky až 1,5 m. U báze se nachází růžice velkých listů. Lodyha je bohatě větvená, přímá, rýhovaná a pavučinatě chlupatá, barvy světle zelené až tmavočervené. Listy jsou řapíkaté, v přízemní růžici jsou řapíky až 30 cm dlouhé a často červeně naběhlé. Čepel listů je široce vejčitá, špičatá, na bázi srdčitá. Na líci jsou listy řídce ochlupené a na rubu mají vystouplou žilnatinu. Úbory jsou v chocholičnatém květenství, stopky úborů jsou 3 - 10 cm dlouhé. Zákrov kulovitý, zbarvený do tmavě zelené barvy, hustě pavučinatý a za plodu otevřený. Květy jsou oboupohlavné, trubkovité, delší než zákrovní listeny, které mají střechovité uspořádání. Korunní cípy jsou většinou červenofialové, vzácně bílé. Plody jsou šedohnědé vřetenovité nažky.

Zdroj informací a více o lopuchu plstnatém zde.


Lopuch menší - Arctium minus (Hill) Bernh.

Lopuch menší je dvouletá víceletá bylina vysoká až 1 m, s přímou lodyhou, větvenou, rýhovanou a řídce chlupatou. V horní části je lodyha načervenalá. Listy jsou řapíkaté, srdčité, vejčité, na líci pýřité, na rubu světle plstnaté. Řapíky jsou duté. Úbory jsou v hroznovitém květenství, přisedlé nebo stopkaté, dlouhé do 2 cm a s průměrem až 2,5 cm. Zákrovy jsou kulovité, plstnaté, barvy zelené nebo červenofialové. Listeny v zákrovu jsou jehlicovitě špičaté a háčkovité. Trubkovité květy jsou purpurové nebo zřídka bílé barvy. Plodem je nažka.

Zdroj informací a více o lopuchu plstnatém zde.


Pěstování

Lopuch není náročný na půdu ani na podnebí, nejvíce mu svědčí půda vlhká, písčitohlinitá hlinitá, s alkalickou nebo neutrální reakcí. Půdu zpracujeme už na podzim hlubokou orbou. Na jaře povrch půdy urovnáme a můžeme zapravit hnojiva NPK v dávce 5 kg na 1 ar. Pro pěstování kořenů vytvoříme hrůbky vysoké asi 25 nebo až 30 cm, vzdálené od sebe 60 cm. Vrcholy hrůbků se uválcují a brzy na jaře se na ně vyseje semeno do hloubky cca 1,5 cm. Semena vzchází za 5 - 30 dnů. Spotřeba semen bude na 1 ar kolem 130 g. V průběhu vegetace nahrnujeme opakovaně hrůbky. Výnos je na 100 m2 až 20 kg kořenů.

Pěstovat můžeme také do špetek nebo do hnízd, do hloubky 40 mm a do řad vzdálených 60 - 80 cm.


Sklizeň a zpracování

Kořen sbíráme na konci prvního roku vegetace v září říjnu. Druhou možností je sklidit jej na jaře roku následujícího. Na jaře sbíraná droga je ale méně kvalitní, protože kořeny už začínají pučet. Kořeny sklizené z víceletých, nakvetlých rostlin jsou dřevnaté a ztrácení účinné látky. Aby si kořeny zachovaly všechny své účinné látky po sběru, doporučuje se kořeny ponořit na 3 minuty do vroucí vody, pak podélně rozkrojit a nasušit nejlépe umělým teplem do 40 (50) °C. Dobře usušený kořen je na povrchu hnědý a uvnitř bílý a při pokusu o ohnutí praskne. Droga snadno navlhá a je napadána škůdci. Sesychací poměr kořenů je 5 : 1.


Choroby

Nejčastější chorobou lopuchu je rez - Puccinia bardanae a Puccinia calcitrapae.


Škůdci

Mšice bodláková - Brachycaudus cardui a vrtalka - Phytomyza lappae, tvoří bílé cestičky na listech.

U lopuchu nejsou potřeba žádná opatření ani přípravky na ochranu.