Pěstování proskurníku

28.08.2021

Althaea officinalis L.

Čeleď: Malvaeae Juss. - slézovité

Proskurník je rostlina původem ze Středomoří, v ČR jej nalezneme především na Jižní Moravě. Roste na vlhkých a na živiny bohatých stanovištích. Nevadí mu zasolená půda. Najdeme jej na loukách a pasekách, v příkopech u cesty nebo u rybníků.


Botanický popis

Jedná se o vytrvalou bylinu, která je plstnatě ochlupená a dorůstá výšky cca 120 cm. Vyrůstá z několikahlavého tlustého a válcovitého oddenku, který má množství postranních kořenů. Lodyha nese listy, které jsou členěné do 3 - 7 laloků s hrubě pilovitými okraji. Květy mají velké, až 2 cm dlouhé korunní plátky, bílé, nafialovělé nebo růžové barvy. Kvete od srpna do září. Plody jsou rozpadavé na jednotlivé lesklé plůdky, na okrajích zaoblené.

Více o léčivých účincích a obsahových látkách rostliny zde.


Pěstování

Proskurník je rostlina teplomilná. Vyžaduje lehčí půdy, hluboko zpracované a výživné, se středním obsahem vlhkosti a dostatkem vápna. Přemokřené a kyselé půdy nesnese. Jedná se sice o vytrvalou rostlinu, ale pěstujeme ji většinou jako dvouletku. Jako předplodina jsou vhodné kultury, které ponechávají dostatek živin - okopaniny, luskoviny, zelenina apod. Hnojíme před výsevem/výsadbou, pokud pozemek nebyl hnojen před předplodinou, chlévskou mrvou asi 400 kg na ar. Alternativou je proleželý kompost. Pro větší výnosy kořenů můžeme použít strojená hnojiva 1,5 - 2,5 kg síranu amonného, 3 kg superfosfátu a 2 - 3 kg draselné soli.


Výsev/vegetace

Při pěstování si můžeme vybrat ze dvou způsobů:

  • Ze sazenic (pěstování pro získání kořenů) - semeno vyséváme na upravený záhon v dubnu, ve studenější oblasti v květnu. Vyséváme do řádků 30 až 45 cm širokých. Semeno klíčí velice pomalu, proto se doporučuje předmáčet ve vodě po dobu dvou dnů s výměnou vody po 12 hodinách. Před výsevem se semeno vysuší, klíčí někdy až 3 týdny. Doporučuje se proto s proskurníkem vysévat semena značkovacích rostlin, např. salát. Semena si uchovávají klíčivost až 4 roky (cca 50 %). Spotřeba je 50 až 150 g semen na jeden ar. Stonky sazenic se před výsadbou uřežou a celé kořeny vyryjeme. Sázíme na podzim (říjen) nebo na jaře (březen - duben). Kořeny nezkracujeme. Vysazujeme do brázdiček širokých 60 cm a hlubokých 10 cm. Z kultury proskurníku, který je pěstovaný pro kořeny nesklízíme listy.

  • Z kořenových puků (pěstování pro kořen) - při tomto způsobu se sklízí kořeny druhý rok na podzim. Puky získáváme při podzimní sklizní kořenů. Kořenové hlavice s puky - se zárodky listů a lodyh, uložíme na zimu do sklepa nebo do krechtu, kde ale nesmí promrznout. Do písku je ukládáme tak, aby stály vzpřímeně, a zasypeme je opět pískem nebo zeminou. Krechtování můžeme přeskočit tak, že necháme část porostu na podzim nesklizenou a rostliny vyjmeme až při výsadbě na jaře. Puky vysazujeme tak, aby nepatrně vyčnívaly z půdy, cca 1 cm. Je doporučeno je sázet po dešti, aby brzy prokořenily a nezaschly. Vzdálenost řádků je 60 cm a v řádku od sebe jsou rostliny po 30 cm.

Pro pěstování na listy (případně květy) jej pěstujeme ze semen, která vyséváme na podzim, v září nebo brzy na jaře do řádků vzdálených 60 cm a do hloubky 1 - 2 cm. Výsev provádíme přímo na záhon.

Během vegetace okopáváme a plečkujeme. Zálivka je nejdůležitější po výsadbě. Při okopávce můžeme přihnojovat ledkem - 1,5 kg na ar. Na jednom místě lze proskurník pěstovat až 6 let. Poté mohou být kořeny častěji napadány škůdci.

Výnosy jsou pro kořeny 18 - 25 kg/ 100 m2, pro listy 10 - 12 kg /100 m2 a pro květy 1 - 3 kg / 100 m2.


Sklizeň a zpracování

Sbíráme kořeny z jedno až dvouletých rostlin v době vegetačního klidu na jaře - březen/duben, nebo na podzim - říjen/listopad. Hlavní kořen bude ve třetím roce dřevnatět, to není žádoucí. Sbíráme kořeny silnější jak 1 cm. Listy sbíráme odspodu. Pokud sklízíme listy, vyčerpáváme tím rostlinu a kořeny jsou potom menší. Proto je vhodné rostliny na list pěstovat samostatně.

Někdy se sbírá také nať, asi 40 cm před rozkvětem. Květ se sbírá v červenci až srpnu, v době, kdy je rozkvetlá asi 1/3 porostu.

Kořeny se rychle očistí, omývají a podélně řežou. Mohou se také loupat. Sušíme umělým teplem do teploty 50 °C. Výslednou drogu musíme chránit před světlem a vlhkostí. Dobře usušený kořen je na lomu bílý.

Listy se suší zdlouhavě, květy sušíme rychle, nesmí změnit barvu.

Sesychací poměr je u kořene 4 : 1, u listu 5 - 8 : 1 a u květu 8 : 1.


Choroby

Významnými chorobami proskurníku jsou antraknóza - Colletotrichum malvacearum, která způsobuje hnědé skvrny na listech, poté pletivo odumírá. Antraknóza se přenáší i semenem, Rostliny je třeba zlikvidovat, spálit. Žilková mozaika slézu způsobuje žluté prosvětlené žilky a to především na mladých listech.


Škůdci

Makadlovka - Platyedra malvella, škodí jako housenka žírem v květech a osivu. Dřepčík žaludec - Podagrica fuscicornis škodí v podobě dospělce žírem na listech a květech. Pidikřísek polní a klopušky škodí sáním na listech a květech. Dále mohou škodit dřepčík slézový - Podagrica malvae, sviluška chmelová, mšice maková nebo broskvoňová.