Pěstování tymiánu

18.08.2023

Botanicky popis

Tymián je keřík vysoký až 40 cm, s bohatým kořenovým systémem a bohatým kořenovým vlášením. Stonky jsou větvené, u báze dřevnatějící, bez sterilních výběžků. Listy jsou krátce řapíkaté, čárkovité až eliptické, velmi drobné (dle kultivaru, o, 3 až 0,8 mm x 0,25 až 0,5 mm), podvinuté, celokrajné, naspodu běloplstnaté, nebrvité. Kvete od května do září. Květy lichopřesleny tvoří lichoklas, jsou bělavé, světle fialové nebo růžové. Plodem jsou drobné, hnědé tvrdky.

Ke komerčnímu pěstování je vhodný kultivar "Krajový".

Tymián běžně roste v teplejších oblastech na jižních svazích, které jsou chráněny před poryvy větru a zimou, dobře snáší i suché podnebí. Pokud je zima příliš tuhá, může v našich podmínkách vymrznout.


Půda

Zemina, ve které by měl být tymián pěstován, by měla být lehká, kyprá, písčitohlinitá, hlinitopísčitá a dobře zásobená humusem a vápnem. Příliš písčité pozemky mu také nevyhovují. Rostlina nesnese vlhké a zamokřené půdy. Vhodné jsou pouze teplé a slunné polohy.


Hnojení

Nejvhodnější předplodinou jsou hnojené okopaniny. Tymián zůstává na stanovišti několik let (3 až 7 let) a je třeba jej pravidelně hnojit. Pokud pozemek nebyl vyhnojen předem chlévskou mrvou k předplodině, musíme organické hnojivo zapravit na podzim, v dávce cca 100 až 200 kg chlévské mrvy nebo 200 až 300 kg kompostu na jeden ar. Doporučuje se také zapravit na podzim fosforečné a draselné hnojivo, na jaře síran amonný v dávce 1 kg na 1 ar. Pokaždé sklizni se přihnojí ledkem vápenatým. Každý další rok se přidává fosforečné a draselné hnojivo.


Pěstování z přímého výsevu

Přímý výsev se provádí na pozemek do konce března. Sejeme do řádků vzdálených 40 cm. Drobná semena nezahrnujeme zeminou, pouze přitlačíme hráběmi nebo válcem. Drobné semeno můžeme před výsevem dobře smísit s krupicí, pískem nebo mletým vápencem. Rostliny se po vzejití jednotí. Během vegetace rostliny tymiánu okopáváme a plejeme. Po jarním výsevu je možné sklízet již v prvním roce v září.


Předpěstování sazenic

Výsev se provádí na podzim, nejlépe v listopadu do pařeniště. Sejeme na široko nebo do řádků a povrch posypeme jemným pískem, lehce utlačíme. Podobně jako u přímého výsevu můžeme drobné semeno mísit s pískem, mletým vápencem nebos krupicí. Dokud rostliny nevzejdou, udržuje vlhkost a po vzejití mladé rostlinky chráníme před zimou. Na začátku května vysazujeme sazenice při výšce cca 10 cm, společně po 4 až 5 kusech do sponu 30x40 až 45 cm. Zvýšenou pozornost věnujeme zalévání mladých sazenic. Spotřeba semen při předpěstování je 10 až 20 g na 1 ar.


Řízkování

Možné je také vegetativní množení řízkováním jednoletých výhonů. Provádíme v září. K množení využíváme směs rašeliny a perlitu. Nařízkované rostliny držíme v teple, chráníme je před zimou a průvanem a ve vysoké vlhkosti, směs rašeliny a perlitu nesmí vysychat. Po zakořenění rostliny přezimují v pařeništi. Sazenice můžeme postupně otužovat - zvykat na venkovní teploty, na jaře vysadit do záhonů. Pokud sazenice nejsou otužované, vysazujeme v druhé polovině května.

*spon rostlin se může lišit dle pěstovaného kultivaru


Sklizeň

Sklízíme nať na počátku kvetení, za suchého počasí. Vyhneme se sběru vlhkého rostlinného materiálu - po dešti, s ranní rosou nebo po zálivce. Seřezáváme nať asi 8 až 10 cm nad zemí, 1x až 2x ročně, poslední sběr se provádí v první polovině září. Za hodinu sběru lze sklidit 3 až 5 kg drogy.


Zpracování

Sušíme ve stínu přirozeně nebo umělým teplem do max 35 °C. Maximální vrstva při sušení je doporučená do 10 cm. Drogu při sušení nepřevracíme.


Škůdci

Vakonoš stromový - Psyche casta Pallas - drobný motýl, jehož housenky poškozují nadzemní části rostliny žírem.


Choroby

Puccinia menthae rez mátová

Lophiostoma vagabundum loděnkovec


Pro komerční pěstování nejsou povoleny žádné přípravky na ochranu rostlin. Nejsou potřeba ani žádná předběžná opatření.

Sesychací poměr je: 4-5 : 1.

Výnosnost: 40 až 60 kg na 100 m2