PODBĚL LÉKAŘSKÝ - Tussilago farfara L.

28.03.2021

Čeleď: Asteraceae Bercht. Et J. Presl - hvězdicovité

Je to vytrvalá jarní bylina. Listy rostou až po odkvětu. Podběl je především evropský druh, který mírně přesahuje do Asie. V ČR a na Slovensku roste na celém území. Nejčastěji roste na hlinitých a vlhkých půdách. Je pionýrskou rostlinou na narušených půdách. Podběl je významná rostlina pro včelky. Lidová jména: podkovka, koňské kopyto, poběhlice, babuška, babuša, líčko mateří.

Historie

Podběl byl znám už v antice, odkud pochází jeho jméno "tussilago" - tussis - kašel a ago - ženu nebo odháním. Vyjadřuje tak příznivý účinek proti kašli. Druhové jméno "farfara" je odvozeno od latinského far - mouka a ferre - nésti, čímž vyjadřuje moučnatě bílé zbarvení spodní části listů.

Dioscorides ve svém díle Materia medica doporučuje podběl na suchý kašel a dýchací obtíže. Doporučuje inhalovat kouř ze zapálených podbělových listů - pálit na cypřišovém dřevě a vdechovat kouř rourkou.


"Koňské kopyto je užitečné proti všelikým neduhům prsou, které pocházejí od hrubých klejovatých vlhkostí, jako jsou dušnost, dýchavičnost a kašel. Může se také vařiti listí a píti odvar z něho, aneb užívati z něho prášek v sladkém víně, anebo, jak píše Dioscorides, vpouštěti si do úst nálevkou dým z listí uvrženého na řeřavé uhlí."

Pietro Andrea Gregorio Mattioli, Herbář neboli bylinář


Hildegarda z Bingenu ho uvádí jako prostředek vhodný na játra. Je také jediná z hlavních děl středověku, která ho ve zmiňuje. V zahradě zdraví se lze dočíst, že listy byly považovány za chladivé a vlhké, proto byl používán při "horkých" nemocech - horečky, ale i pálivé kožní onemocnění jako je popálení sluncem, exémy, bodnutí hmyzem, zvířecí kousnutí a odřeniny.


"Má listy, jež koňské podkově se rovnají, proti zemi barvy jsou popelavé ... hasí jater, žaludku horkost veškerou horečku, po čtyřech lžících pít i zevně jako náčinek. Kouř z listů suchých byliny této krkem vtažený při suchém kaši a tíze na prsou pomáhá."

Adam Lonitzer, v překladu z knihy Bylinky z klášterní lékarny, J. G. Mayer


Sběr

Předmětem sběru je květ - Flos farfarae, který se sbírá časně na jaře na počátku květu, nejlépe odpoledne mezi 14 - 16 hodinou. Sušíme do teploty 40 °C. Není vhodné pokoušet se sušít příliš nakvetlé květní úbory, jelikož se mohou rozpadnout.

Později sbíráme list - Folium farfarae. Sběr probíhá nejlépe od května do června/července, nejlépe kolem 9 hodiny dopoledne. Sbíráme pouze zdravé a zelené listy s řapíky. Může se sušit i na slunci nebo předsušit při umělé teplotě do 35 °C. Listy se při sušení nesmí překrývat. Droga má tendence černat anebo i plesnivět. Kontrolujeme při skladování!

Záměna - listy lze snadno zaměnit s listy devětsilu!


Obsahové látky

Květy podbělu obsahují flavonoidy, žluté barvivo xantophyl, silici, sliz, glykosidické hořčiny, třísloviny. Někteří autoři uvádí i přítomnost rutinu. V květu byly nalezeny nežádoucí pyrolizidinové alkaloidy - významné hepatokarcinogeny, například senecion, tussilagin a senlirkin. Podobné látky spojuje jedovatý starček.

Listy obsahují sliz - faradiol, hořčiny, třísloviny, fytosteroly, kyselinu gallovou, mléčnou, vinnou, jablečnou nebo kávovou. Dále obsahují polysacharid inulin, cholin, menší množství silice, cukry, minerální látky, především draslík a zinek.


Využití

Jedná se o typickou slizovou drogu, která pomáhá při vykašlávání; pomáhá při zahlenění, katarech dýchacích cest, zánětu průdušek - bronchitidě, zánětu pohrudnice, tuberkulóze, chrapotu nebo nemocích plic. Sliz dokonale chrání sliznice dýchacích cest. List z podbělu je jednou ze základní rostliny pro léčbu astmatu. Příznivě na léčbu podbělem reagují starší lidé. Droga nalezne uplatnění i při léčbě cukrovky, protože zinek, které obsahuje v dostatečném množství, zlepšuje využití inzulínu.

Květy působí především protikřečově.

Obě drogy lze využívat i zevně, například k omývání míst postižených ekzémem nebo při přípravě kloktadel. Obklad z čerstvě nasbíraných listů působí protirevmaticky a obecně na bolesti kloubů - přikládáme asi na dobu 1 hodiny. Na zanícené žíly se doporučuje kašovitý noční zábal, připravený z čerstvých listů a sladké smetany. Lze použít i při pásovém oparu.

Možné je připravit i léčivé klyzma při zánětlivých stavech tlustého střeva, při vředové chorobě tlustého střeva nebo při Crohnově chorobě. Vhodné je zde kombinace s mochnou stříbrnou, případně řimbabou nebo heřmánkem římským.

Nejčastěji používáme nálev pro vnitřní užití a odvar pro vnější. Je vhodný také do směsí.


Čaj pomáhající uvolňovat hlen podle Marie Treben:

Smícháme rovným dílem květ a list podbělu, květ divizny, nať plicníku lékařského a listy jitrocele. Z této směsi spaříme 2 čajové lžičky /4 l vody a denně vypijeme po doušcích 3 šálky teplého čaje přislazeného medem.


Vedlejší účinky a kontraindikace

Díky obsahu pyrolizidinových alkaloidů se nedoporučuje dlouhodobé užívání a překračování běžných dávek. Sušením se však jejich obsah snižuje, proto se nedoporučuje vnitřně užívat čerstvou rostlinu. Směsi kde podběl nepřevyšuje 15 % celkového obsahu, je možné považovat za zcela netoxické a bezpečné. Samostatně podávané drogy nejsou vhodné pro děti, těhotné a kojící ženy.

Někdy bývá podběl doporučován u růže. Jedná se o prudký mikrobiální zánět kůže a některé zdroje varují před tím, že je pro léčbu tohoto onemocnění nevhodný a před zanedbáním léčby - podběl toto onemocnění nedokáže zásadně ovlivnit.