Příprava základní bylinné směsi

31.07.2020

Každá bylinná směs může obsahovat čtyři složky (podle Janči a Zentricha):

  • Báze (remedium cardinale) - hlavní složka, která určuje hlavní působení směsi

  • Adjuvantium (remedium adjuvans) - pomocné složky, které doplňují a rozšiřují účinek

  • Corrigentium (remedium corrigens) - složka, která upravuje chuť dané směsi (například máta, levandule, citronová tráva atd., nejlépe, když bude svými účinky směs ještě podporovat, často se korigens přidává například u hořce chutnající hlavní složky, například pelyněk)

  • Vehiculum (remedium constituens) - zvětšuje objem směsi, vylepšuje její vzhled (nejčastěji používám drogy, které se mohou užívat dlouhodobě, například maliník, ostružiník, jahodové listí apod., pro vylepšení vzhledu je pak možné použít jedlé květy, které směs příjemně obarví - žlutá například slunečnice, modrá chrpa, čekanka, fialová hluchavka, bílá sedmikráska apod.)

To, že směs může obsahovat až čtyři složky, neznamená, že nemůžeme použít například jen dvě sušené drogy. Rostliny mohou mít žádané terapeutické účinky a být zároveň i korigens chuti. Jestliže chceme dosáhnou silnějšího působení, můžeme vypustit vehiculum.

Je doporučováno, aby směs neobsahovala více než tři báze a vice jak dvě adjuvantiva. Celkově už podle Paracelsa, by směs neměla obsahovat více než sedm složek. Nejčastěji se setkávám s doporučením do pěti složek. To platí hlavně pro směsi, které jsou míchány speciálně pro terapeutické využití a užívají se danou dobu.

(U směsí, které si mícháme "na chuť" a užíváme je krátkodobě, nebo si takovou směs namícháme jen jednorázově, není třeba složitě přemýšlet a můžeme se řídit naší chutí. Přesto nedoporučuji často míchat směs "na chuť" ze silněji působících rostlin - šalvěj, pelyněk, třezalka - nebo rostlin, které jsou mírně toxické - jmelí apod.)

Vysvětlení je jednoduché. Každá rostlinná droga obsahuje mnoho biologicky aktivních látek, z nichž některé nemusíme ještě znát. To závisí na tom, jak moc byla rostlina vědecky zkoumána. U většiny víme, jak působí jednotlivé složky, ale nemusíme znát možnosti působení více látek dohromady. Látky se mohou v účincích podporovat, násobit působení, nebo se naopak inhibovat - potlačovat působení. Není vyloučená ani neutralizace látek. V tomto věda nemá vždy jasno, zvláště pokud se jedná o celkově málo vědecky zkoumané druhy. U méně zkoumaných druhů jsou dnes známé informace o nich získané spíše empiricky - tzn., že léčivé účinky rostliny jsou známé a ozkoušené po mnoho let. Může se jednat o rostliny známé a užívané stovky, někdy i tisíce let, ale dnes rostlina nemusí mít pro farmacii takovou hodnotu, a neinvestuje se do výzkumu daného druhu. Působení směsi sestavené z mnoha složek je nemožné garantovat se 100% jistotou.

Proto neexistuje žádný 100% spolehlivý postup při míchání směsi. V bylinářství se prozatím často pohybujeme na úrovni kombinace vědeckých znalostí, empirických znalostí bylinářů a vlastní intuice. A to je pravděpodobně i důvodem, proč někteří lidé léčivým rostlinám a jejich užívání nedůvěřují.

Faktem ovšem zůstává, že působení komplexu látek působí příznivě na celý organismus. Působení bylinných léčiv má pomalejší dobu nástupu účinků, ale má také méně vedlejších účinků a kontraindikací. Dalo by se říci, že v případě užívání "bylinek" pro prevenci a léčbu méně závažných, běžných onemocnění, převažují pozitiva. Jsou ovšem případy, kdybychom měli léčbu přenechat specialistům, a při dlouhodobém užívání léků se vždy poradit s lékařem o vhodnosti užívání přírodních léčiv.

Kupovat nebo nekupovat bylinné směsi nebo jednosložkové "čaje"?

Zde hraje obrovskou roli kvalita nasušených rostlin a to, kde si směs kupujeme, zda máme sortiment daného dodavatele už ozkoušený či nikoliv. Toto je otázka důvěry a zkoušení různých možností trhu.

Klasické "čaje" prodávané v obchodech často obsahují najemno nadrcenou drogu. V takovém případě se může stát, že droga či směs nebude mít požadovanou vůni ani chuť, protože v nadrceném stavu rychle ztrácí svoje vlastnosti. Nejlépe je kupovat směs, která obsahuje větší kousky rostlin a tu si můžeme případně před použitím více nadrtit a uvolnit tak vůni i chuť.

Nezapomínejme také kontrolovat barvu směsi. Z tohoto důvodu preferuji obal, který umožní nahlédnout dovnitř, nebo prodej "ze skla do pytlíku". Droga si má vždy zachovávat původní barvu, případně barvu o nějaký odstín tmavší, nikdy však nesmí být hnědá nebo černá, pokud se nejedná o její původní zabarvení - drcené kořeny nebo například odrůda topolovky, která má černý květ.

U kupované směsi si nemůžete být jisti původem sušené drogy - kde vyrostla, za jakých podmínek - jestli byla pěstována za správného použití (nebo nepoužití) chemických látek. Všechny státy nemají jednotnou legislativu používání pesticidů, přípravky, které se u nás nesmějí používat, se jinde používat smějí. Je-li sklízena mechanizovaně, je zachována čistota? Neobsahuje plevel, který by narušoval působení drogy a mohl působit i toxicky?

Posledním kritériem je doba trvanlivosti. Sušené drogy se uchovávají na místě bez přístupu světla a vzduchu - hermetický uzávěr, tmavé prachovnice. Jak dlouho asi trval proces zpracování než se "čaj" dostal do prodeje a potažmo k vám domů? Obecně je uváděna doba trvanlivosti sušené drogy 1 rok! Maximálně při velmi dobrém skladování si droga může udržet velkou část obsahových látek ještě i druhý rok.

Na závěr přiložím jednu svoji zkušenost:

Nedávno se mi do ruky dostaly vzorky dětských "čajů". Mělo se jednat o tři druhy rostlin a v každém sáčku byla pouze jedna droga. První byla meduňka, druhá rakytník a třetí šípek. Všechny jsem je zvědavě ochutnala, protože se jedná o léčivky, které dobře znám. Čekal mě šok, když jsem zjistila, že VŠECHNY CHUTNAJÍ STEJNĚ! A nebyly chuťově vůbec dobré, nepřipomínaly ani vzdáleně chuť rostliny na obalu. Jaký názor na prodej "bylinkových čajů" máte vy? Máte nějakou oblíbenou značku? A jaký "čaj" vám chutná nejvíce, ať už kupovaný nebo ze samosběru? Můžeme diskutovat zde.