PROSKURNÍK LÉKAŘSKÝ - Althaea officinalis L.

28.08.2021

Čeleď: Malvaceae Juss. - slézovité

Proskurník je vytrvalá bylina s vřetenovitým kořenem, dorůstající do výšky 60 až 180 cm. U nás je nesprávně nazýván jako "ibišek". Původem je pravděpodobně ze Středomoří. V ČR je původní výskyt na Jižní Moravě, vzácně roste i jinde na našem území. Upřednostňuje vlhké a na živiny bohaté půdy, nevadí ji ani zasolení. Najdeme ji na loukách, pasekách, v příkopech u cest a rybníků. Kvete od července do září. V ČR patří mezi silně ohrožené druhy. Pro léčivé účely je možné jej pěstovat.


Historie

Dioscorides vysvětluje ve svém díle Materia medica, že jméno "althaia" je odvozeno od "althäeis" - léčivý, protože podle něj tento "ibišek" dokáže léčit mnoho nemocí. Uvádí například čerstvé rány, bodnutí, popáleniny nebo vředy. U vnitřního užívání uvádí jako jedno z hlavních použití bolest zubů, onemocnění močových cest, močové kameny nebo průjmy. Hippokrates jej doporučoval astmatikům a při dysenterii. Další antičtí léčitelé jej používali při příušnicích, na vole a záněty prsů.


"Althaea jest druh slézu, v tom všichni zajednou jsou. Althaea nazýván jest proto, že roste do výšky (z latinského in altum). Nazývá se však též Eviscus nebo Hibiscus, jelikož jeho kořen, když se rozdrtí, vypadá, jak kapal by z něj lep na ptáky... Jeho květy, svařené v medovině nebo vylisované a s vínem nanášené, čistí rány a zlé bolesti v krku prý zahánějí."

Odo Magdunensis, Macer floridus, přepis z knihy Bylinky z klášterní lékárny, J. G. Mayer


Ve středověku v Loršském lékopise hrál proskurník jen podřadnou roli. Významu nabyl zase až s dílem Macer floridus, kde se objevují jako typické indikace vnější poranění, nádory, bodnutí a kousnutí, namožené svaly nebo odstranění jaterních skvrn. Vnitřně působil hřejivě a vysušoval.

Adam Lonitzer ve svém Bylináři popisuje zajímavý prostředek proti kašli. Doporučuje svařit ve vodě nebo víně proskurník, yzop a lékořici. Ze středověkých klášterních zahrad se proskurník dále šířil i do selských zahrad a tak se pomalu stával jednou z nejoblíbenějších rostlin lidového léčitelství, kde se mu běžně říká "ibišek".

Nicolas Culpeper doporučoval nejen kořen proskurníku, ale také listy a semena. Léčil proskurníkem zimnici, bolení břicha, zánět pohrudnice, tuberkulózu, onemocnění plic, kašel, chrapot, naběhnutá ženská prsa a mnoho dalších neduhů. Svému synovi údajně vyléčil proskurníkem smíchaným s mlékem úplavici.


Sběr

Sbíráme květ - Flos althaeae, listy - Folium althaeae, kořen - Radix althaeae i nať - Herba althaeae. Nejhodnotnější drogou je kořen, který se sbírá na podzim. Květy sbíráme postupně těsně před rozvitím, kolem desáté až jedenácté hodiny dopoledne, list sbíráme těstě před květem kolem osmé hodiny ranní.

Proskurník je velmi citlivý na zpracování - úpravu, sušení a skladování. Sbíráme kořen tlustší jak 1 cm. Sušíme ve stínu, za přístupu vzduchu. Umělá teplota by neměla překročit hranici 50 °C. Výsledná droga je bez pachu a má natrpklou slizovitou chuť. Nesprávně nasušený kořen je nechutný a zbarvuje se do žlutohnědé barvy.


Obsahové látky

Droga obsahuje sliz (obsah v kořenech může být až 35 %), škrobové látky, glukózu, asparagin, betain, pektiny, flavonoidy, minerální látky, organické kyseliny, stopy silice aj.


Využití

Využití proskurníku je široké, droga je univerzální. Díky obsahu slizů, především v kořenech, droga chrání sliznice - tlumí kašel. Využívá se při chorobách průdušek, plic, močových cest, ledvin a trávicího ústrojí. Je možné jej využít při těžkých průjmech, ale i při zácpě.

Zevně jej můžeme využít jako kloktadlo, při zánětech v ústní dutině. Při angíně se doporučuje kloktadlo smíchané s tinkturou ze šalvěje lékařské. Dále na kůži při popáleninách, při exémech, na nehojící se rány, vředy, bodnutí od hmyzu nebo ke změkčení zatvrdlin. Při léčbě střevních obtíží je na místě i využití klyzmatu. Při léčbě ulcerózní kolitidy se doporučuje klyzma v kombinaci se šalvějí.

Jako lékovou formu využíváme macerát, případně přihřívaný - 2 lžíce na šálek. Listová droga se připravuje jako nálev. Sléz je možné využít i ve směsích. Ve směsích prodlužuje dobu účinnosti, současně však zpomaluje vstřebávání některých účinných látek, jako jsou například vitamíny.


Proskurníkový sirup (Janča a Zentrich):

Oloupeme a pomeleme kořen proskurníku. Povaříme jej ve vodě, smísíme s medem a pomerančovou šťávou a zamícháme. Sirup využíváme proti kašli a kataru sliznic. Tento sirup je oblíbený hlavně v Americe.

Čaj proti pro děti proti bronchitidě:

  • 1 díl květu slézu
  • 1 díl jitrocele kopinatého
  • 1 díl semen fenyklu
  • 1 díl mateřídoušky

Jednu lžíci směsi zalijeme půl litrem vody a necháme luhovat 5 - 10 minut, scedíme a pijeme několikrát denně podle potřeby. Pro děti je možné čaj dosladit dle potřeby.


Proskurníkový kořen se dá využít i v kuchyni. Využíváme dvou a více leté kořeny. Nejprve se kořen uvaří do měkka, oloupe se a rychle osmaží na másle, případně i s cibulkou. Je výborný podávaný s bramborem nebo se zeleninovým salátem. Vhodný je také do polévek.


Vedlejší účinky a kontraindikace

Nejsou známé žádné vedlejší účinky ani kontraindikace. Drogu je možné využívat i v pediatrii, při kojení nebo v těhotenství. Při léčbě ulcerózní kolitidy nebo jiných střevních chorob konzultujte jeho využití v klyzmatech s ošetřujícím lékařem.