ŘEBŘÍČEK OBECNÝ - Achillea millefolium L.

17.08.2020

Čeleď: Asteraceae Bercht. Et J. Presl - hvězdicovité

Vytrvalá siličná rostlina. U nás roste velmi hojně na suchých loukách, u cest apod. Ve výsadbách můžeme vidět jeho kultivary s odlišnou barvou květů (růžová, červená, žlutá, ...). U nás se také volně vyskytuje poddruh řebříček obecný sudetský - Achillea millefolium subsp. sudetica, který má větší úbory a často kvete růžově. Patří k vzácnějším taxonům. Druhů řebříčků je hned několik, velmi podobných, někdy je obtížné je rozeznat. Ve střední Evropě tvoří polyploidní řadu, ve které jsou druhy s drobnými morfologickými odchylkami a s rozlišnými ekologickými nároky a rozšířením. Mezi diploidní druhy patří řebříček štětinolistý - Achillea setacea Waldst. Et Kit. - a řebříček sleziníkolistý - Achillea aspleniifolia Vent. Tetraploidní jsou řebříček chlumní - Achillea collina (Becker ex Rchb. F.) Heimerl, řebříček luční - Achillea pratensis Saukel et Länger a řebříček vratičolistý - Achillea styriaca Saukel et Danihelka. Hexaploidní je řebříček obecný, o kterém pojednává tento článek. Oktaploidní je řebříček panonský - Achillea pannonica Scheele. Někdy pomůže při určování až počet chromozomů.

Historie

Legenda vypráví, že Achilles léčil své raněné vojáky v Trojské válce řebříčkem. Odtud také latinské jméno řebříčku - Achillea. Achilles se naučil u kentaura Cheiróna znalosti bylin a před branami Tróje vyléčil řebříčkem krále Télefa. Řekové jej nazývali "myriophyllon", latinsky "milefolium". Předpokládá se ale, že se toto označení týká také jižního druhu řebříček vratičolistý - Achillea styriaca Saukel et Danihelka, dříve znám jako Achillea tancetifolia.

Dioscorides jako lékař římských legií o řebříčku píše jako o "tisícilisté vojenské bylině", pravděpodobně pro jeho schopnost zastavit krvácení z ran. Hildegarda z Bingenu jej doporučuje jako prostředek při vnějších i vnitřních zraněních a zánětech. V dalších středověkých herbářích se kromě toho doporučuje i proti kolikám, bolesti zubů, ženským potížím a zažívacím potížím. Adam Lonitzer jej nazývá "žebro ovčí" a označuje ho jako bylinu jakosti suché, která vysušuje a léčí.

Přibližně v Achillově době používali Číňané svůj druh řebříčku na krvácení, na silnou menstruaci, záněty, pokousání psem nebo na hadí uštknutí. Byl používán také při rituálu I´tink, při kterém se věštila budoucnost. Byl nazýván s´ (čteme ššš) a držen v ruce zbavoval strachu, dodával odvahu a chránil svého majitele. Byl také součástí nápojů lásky. V Ajurvédě byl doporučován proti horečkám.

Mathioli o řebříčku píše, že je rostlinou, která stahuje dohromady a suší.

V 16. století J. Gerard bylinu doporučoval na otoky, v 17. století jej J. Parkinson doporučoval dát do nosu, řebříček tak měl úplně zastavit krvácení. N. Culpeper předepisoval řebříček na rány, silné krvácení, hemeroidy, záněty a vředy.


"Čaj řebříčkový hojí vnitřní vyrážky a zápaly. Pijeme-li čaj z řebříčku (šalvěje), jitrocele a kapradí, čistí tento špatnou, ostrou krev... Abychom blahodárné účinky zvýšili, mícháme řebříček s jinými bylinami, se šalvějí a kapradím proti pocení nohou, s kapradím a přesličkou proti bolestem na prsou a zácpě, s bezovým květem a jalovcem proti kloubnímu reumatismu..."

Z knihy Kneippův herbář, J. Ježek


Ve Francii je bylinou svatého Josefa, nazýván také bylina truhlářů. Jiné názvy znějí "bylina krve", "bylina nevěsty", "panenská bylina" nebo "Venušino obočí". Řebříček si už ve starověku získal pověst byliny, která chrání rodinu a je symbolem věrné manželské lásky. Kytice řebříčku, kterou zavěsíme nad postel, nám přinese 7 let štěstí. Sušená droga kouřená jako tabák prý probouzí erotický apetit. Na Haiti je řebříček přisuzován bohyni Erzulii stejně jako damiána, rozmarýn nebo bazalka. Indiáni z kmene Navahů jej uctívali a dvě hodiny před pohlavním stykem jej žvýkali nebo pili nálev z řebříčku. Podával se ženám, které rodily doma, proti vykrvácení. Jeho povaha je zvláštní v tom, že dokáže menstruaci vyvolat i zklidnit, a neúčinkuje, pokud menstruace zmizí v důsledku těhotenství. Hieronymus Bock ve své knize píše:

"Tato rostlina má protichůdnou povahu. Pokud ji rozmačkáte a položíte na krvácející ránu, krev se zastaví, ale když ji vsunete do nosu, za malou chvíli se krev spustí."

Hieronymus Bock, Kniha o léčivých bylinách, 1577, Štrasburk, ve volném překladu z knihy Bylinky pro ženy, H. Fischer, 2006


V Anglii dívky hrály hru "krvavý nos", která spočívala ve vyvolání krvácení z nosu, které mělo dokázat, že je jejich milý miluje. Díky vloženému listu řebříčku do nosu se to často povedlo.

Sběr

Sbírá se kvetoucí nať nebo jen květ - Herba et Flos millefolii. V evropském lékopisu označeno jako Millefolii herba. Květ je bohatší na obsah silic a flavonoidů, proto má razantnější působení. Sbíráme do pozdního podzimu. Sušíme do 35 °C v tenkých vrstvách. Řebříček se dobře suší a při sběru se tak rychle nezapařuje. Při sběru natě můžeme drogu sušit zavěšenou po tenčích svazcích. Při sběru natě nestříháme do zdřevnatělých lodyh. Silnější působení má droga z příbuzného řebříčku bertrámu - Achillea ptarmica L. V lidovém léčitelství se používají také mladé lístky, ty se sbírají nejlépe před rozkvětem. Při sběru této rostliny používáme ostrý předmět k seřezávání, snadno se vytrhne i s kořenem.

Obsahové látky

Droga obsahuje silici, která připomíná heřmánek, ale na rozdíl od něj má kolísavý obsah azulenů, který se může pohybovat od 0 - 40 %. Silice obsahuje také pinen, sabinen, cineol, karyofylen, borneol, thujon a další látky. Dále řebříček obsahuje glykosidickou hořčinu, alkaloidy, cholin, flavony, třísloviny, kumariny, aldehydy, z organických kyselin kyselinu mravenčí, octovou a salicylovou.

Užití

Oficiálně je řebříček diaforetikum - lék usnadňující pocení, a antiflogistikum - protizánětlivá látka. Je také spasmolytikum - uvolňuje křeče, hemostatikum - staví krvácení, amarum - povzbuzuje chuť k jídlu, a gastrosedativum - zklidňuje zažívání. Působí také jako karminativum - proti nadýmání. Má účinky diuretické - močopudné, a desinfekční. Působí protiskleroticky a protiastmaticky.

Droga má rozsáhlé využití v gynekologické praxi, pomáhá při bolestivé menstruaci, upravuje její intenzitu, snižuje předmenstruační tenzi, příznivě ovlivňuje funkci dělohy a její tonus, a tím může i zvyšovat možnost otěhotnění. Používá se také při nervově podmíněných křečových bolestech v oblasti malé pánve. Působí i proti klimakterickým potížím. Farář Keipp nazval řebříček "králem v léčbě ženských nemocí".


I Maria Treben píše ve své knize, že řebříček "je však v prvé řadě léčivou rostlinou pro ženy". Každá žena bez ohledu na věk by měla jednou za čas vypít šálek čaje z řebříčku. Doporučuje jej při zánětu vaječníků a bílém výtoku, a to formou sedací koupele. Tu doporučuje také při nočním pomočování dětí nebo starších lidí. K sedacím koupelím by dotyčný měl pít až 4 šálky čaje z řebříčku denně. Sedací koupele mají odstranit také myomy. Také ženy v klimakteriu by měly pravidelně užívat čaje, aby zabránily vnitřnímu nepokoji. Koupele rukou a nohou pomáhají při zánětu nervů. Koupele pomáhají také od bolestí. Dr. Lutz podle Marie Treben doporučoval řebříček proti bolestem hlavy, závrati, nevolnosti, chorobách, při kterých se slzí, při pichlavých bolestech očí a při krvácení z nosu. Další léčivé účinky jsou při migrénách, které jsou vyvolané počasím, podněcuje krvetvorbu, pomáhá při chorobách kostní dřeně - čajová kúra, masáže tinkturou a koupele v řebříčku. Marie Treben dokonce uvádí, že dokáže zastavit krvácení plic a spolu s puškvorcem také rakovinu plic. Dále pomáhá při krvácení žaludku, krvácejících hemeroidech (mast), při tlaku v žaludku a při pálení žáhy, normalizuje funkci ledvin, odstraňuje nechutenství, nadýmání, žaludeční křeče, poruchy jater, záněty trávicího traktu, podporuje činnost žaludečních žláz a tím udržuje pravidelnou stolici.


Používá se při léčbě hemeroidů, bércových vředů, křečových žil a dalších cévních poruch. Užívá se při vegetativní dystonii v oblasti trávicího traktu. Řebříčkový nálev se dá využít při nočním pomočování. Mírně snižuje krevní tlak a zlepšuje prokrvení věnčitých cév - používá se při angíně pectoris. Ovlivňuje krvetvorbu a může se aplikovat i při některých kostních onemocněních. U těžší formy hemofilie je vliv řebříčku nedostatečný, může pomoci jen u mírné formy.

Zevně se užívá ve formě koupelí a výplachů zejména na rány a jiné kožní defekty. Jako kloktadlo se řebříček užívá při zánětlivých afektech v dutině ústní.


Koupel, výplach nebo obklad připravíme takto:

6 lžic řezané natě na ½ l vody, 10 minut povaříme a necháme vychládnout. Obklad používáme na otoky, rány, pohmožděniny, popraskané ruce a vyrážky nervového původu. Výplach při krvácení z nosu, zánětu dásní a k odstranění zápachu z úst. Sedací koupel k léčbě hemeroidů.


Základem je nálev. Pokud jej podáváme samostatně, volíme nižší dávkování a užíváme 2 - 3x denně po 150 ml. Zevně se užívá nálev o dvojnásobné koncentraci. Jako tinkturu užíváme v 1 dávce 20 - 25 kapek, maximálně 100 kapek denně.

Do směsí s řebříčkem mícháme nejčastěji měsíček, kontryhel, tymián a další rostliny podle směru léčebného efektu.


Kneippův královský čaj při gynekologických potížích:

  • 40 g nati řebříčku
  • 30 g nati kontryhele
  • 20 g květu měsíčku
  • 10 g listu šalvěje

Řebříček dokáže léčit také stres, úzkostné stavy a nespavost - toto tvrzení je vysvětlováno menším obsahem thujonu.


I v Ajurvédě najdeme zmínku o řebříčku obecném. Uváděné účinky se shodují s výše zmíněnými. Oblast použití dle Ajurvédy je nachlazení, horečka, gastritida, enteritida (střevní katar), spalničky, menoragie (silné menstruační krvácení), krvácení z nosu, žaludeční vředy, abscesy a hemoptýza (vykašlávání krve). Vlastnosti rostliny jsou hořké, svíravé, ostré a chladivé. Používá se horký nebo studený nálev, prášek nebo pasta.

Nežádoucí účinky a kontraindikace

U této drogy je dávkování velmi důležité!

Nepřekračujeme výše uvedené dávkování, raději volíme na začátku léčby nižší dávku! Působení drogy je silné! Neužíváme dlouhodobě!

Jeden ze zdrojů uvádí, že řebříček může zbarvovat moč do tmavší barvy, ale to není zdraví škodlivé a není třeba se tím znepokojovat. Varuje také před užíváním řebříčku alergiky, kteří by měli začínat s drogou velmi opatrně - může vyvolat vyrážky nebo průjem.