ŠANTA KOČIČÍ - Nepeta cataria L.

20.07.2020

Čeleď: Lamiaceae Martinov - hluchavkovité

Jedná se o vytrvalou rostlinu původem ze Středomoří (tzv. Mediterán, oblast okolo Středozemního moře), z Malé a Střední Asie. U nás je nepůvodní. Pěstuje se od středověku, kdy byla součástí klášterních zahrad. Často je zaměňována za meduňku lékařskou, mají podobné účinky, obzvláště Nepeta cataria var. citriodora. V Německu je šanta nazývána "kočičí meduňkou". Podle Janči a Zentricha je šanta účinnější než meduňka lékařská.

Šantu můžeme najít v řadě kultivarů, lišících se barvou květů a vůní. Na zahradách jsou pěstovány i další druhy: Nepeta grandiflora a N. racemosa a hybridní taxon Nepeta x faasenii, vzniklý pravděpodobně zkřížením N. racemosa a N. nepetella.

Historie

V Evropě i v Číně má šanta dlouhou tradici, je využívána k léčení více než 2000 let. Plinius si šanty kočičí vážil a napsal o ní, že zahání ostrým pachem hady. Používal ji také při přípravě kloktadla při angíně. Walahfrid Strabo ve středověku srovnává listy šanty s listy kopřivy. Popisuje mast z růžového oleje a šanty na hojení ran a pro růst vlasů. Je uvedena také v Capitulare De Villis Karla Velikého.


"Ani dnes v pořadí bylin není na posledním místě.

Neboť její šťáva, smísená s olejem růží,

Dává nám mast: ta - jak lidé tvrdí - je schopna smazat

Ohyzdné stopy zranění těla a čerstvých jizev,

Navrátit pleti dřívější krásu, zpět přivolat vlasy,

Které někdy vymizí v důsledku čerstvé rány,

Když začne mokvat, a které stráví hnisavá nemoc."

Walahfrid Strabo, De Cultura Hortum, v překladu z knihy J. Šimka, De Cultura Hortum, O zahradnictví


Než se kolonistům podařilo přivézt do Anglie lístky z čajovníku čínského (Camellia sinensis (L.) Kuntze), královna Alžběta I. si připravovala čaj právě z šanty kočičí. Díky své vůni - citron a máta, byla v historii využívána hlavně jako prostředek proti nachlazení. Také byla ceněna pro svoji potopudnou schopnost, proto se předepisovala při horečnatých onemocněních. Tradiční využití bylo i jako sedativum, k vyvolání menstruace, při nadýmání a při kojenecké kolice. Pytlíček se sušenou drogou se dával malým dětem kolem krku, aby mohly vdechovat uklidňující vůni. Namíchaná směs šanty a šafránu byla lékem proti planým neštovicím a spále. Listy se žvýkaly při bolestech zubů a kouřily.

Sběr a obsahové látky

Sbíráme nať na počátku kvetení - Herba nepetae catariae, Herba catariae majorisSbíráme ji nejlépe začátkem léta, později sbíraná droga má menší účinky. Jako léková forma se používá nálev nebo vinný nálev

Šanta kočičí obsahuje v nati silici, jejíž hlavní složkou je monoterpenicky iridoidní lakton - nepetalakton, dále karyofylen, kafr, thymol, karvakrol a pulegon. Další obsahové látky jsou hořké iridoidní struktury - deoxylogaminová a logaminová kyselina, nepetová kyselina, třísloviny, anthocyanová barviva, fenolové kyseliny, triterpeny a obsahuje také vitamín C.

Bylo prokázáno, že diethyletherový extrakt této rostliny má antimikrobiální aktivitu, zejména proti houbám a grampozitivním bakteriím.

Účinky na kočky

Jak už název rostliny napovídá, má šanta kočičí vliv na chování koček. Vyvolává u nich bláznivé chování. Reaguje na ni asi 50 % koček a tato vlastnost je autozomálně dominantně dědičná. Nehraje roli, zda se jedná o kočku či kocoura, a jestli je zvíře domestikované. Zajímavostí je, že koťata do 8 týdnů věku na šantu nereagují. Dříve se předpokládalo, že kočky reagují na látky, které jsou podobné kočičím feromonům a působí afrodisiakálně. Jisté je, že kočky vůni šanty vyhledávají, požírají ji a válí se v ní. Někdy jsou její vůní tak ovlivněné, že se třesou, kroutí hlavou, kýchají, olizují se, skáčou, točí se a mňoukají, jakoby měly halucinace. Dnes je možné sehnat kočičí hračky plněné sušenou drogou z šanty nebo navoněné její silicí. Látkou, která vyvolává v kočkách bláznivé chování je zřejmě nepetalakton.

(Osobně vím, že v zahradě, kde roste šanta kočičí a kozlík lékařský, dávají kočky přednost právě kozlíku. Kozlík lékařský ale nemá příjemnou vůni pro člověka, zejména kořen, který je předmětem sběru.)

Účinky na lidský organismus

Na lidský organismus má spíše uklidňující účinky. Působí na nervy, zklidňuje podrážděný žaludek a ulehčuje od menstruačních bolestí. Vědecké poznatky potvrdily účinky proti infekci, antibiotické a spasmolytické účinky, nepotvrdily však vliv na stahování dělohy. Účinky při nespavosti a úzkosti vysvětlují vědci přítomností látek, které způsobují opojení u koček - izomery nepetového laktonu, které jsou strukturou podobné sedativním látkám v kozlíku lékařském (Valeriana officinalis L.) - valepotriátům.

Potvrdily se také léčivé účinky při podrážděném žaludku nebo při pálení žáhy. Další potvrzené účinky jsou antipyretické (snižuje horečku), diaforetické (usnadňuje pocení), diuretické a choleretické. Preklinické testování ještě přidává účinky antioxidační a protizánětlivé.

V tradiční medicíně se užívá při nachlazení, kolikách, teplotách, nervových onemocněních, migrénách a gynekologických potížích. Bylo doporučováno také kouření šanty, které mělo pomoci při léčbě bronchitidy a astmatu. Užíváme samostatně nebo ve směsích.

Nálev připravíme ze dvou lžic usušené natě na ¼ l vody. Necháme louhovat déle než většinu léčivých rostlin, a to 15 - 20 minut. Takto připravený nápoj popíjíme 2x - 3x denně před jídlem. Působí mírně močopudně, žlučopudně, posiluje nervovou soustavu a pomáhá při ženských potížích.

Šatu můžeme také užívat jako bylinný balzám. Takový balzám se připravuje ze směsi bylin s ředěným lihem a medem. Díky této úpravě dosáhneme mimořádného vstřebávání látek a urychlíme tím nástup účinků. Při přípravě dáváme přednost čerstvým bylinám.

Lístky šanty můžeme také přidávat při vaření k masu. Dodává pikantní a jemnou chuť.

Nežádoucí účinky

Šanta se nedoporučuje užívat těhotným ženám. Při kouření může droga působit jako mírný halucinogen.