SOSNA - BOROVICE LESNÍ - Pinus sylvestris L.

03.12.2020

Čeleď: Pinaceae Lindl. - borovicovité

Borovice lesní je strom, který dorůstá výšky až 40 m a jeho kmen může mít v průměru až 1 m. Patří mezi pionýrské dřeviny. Variabilita rodu je poměrně velká, bylo popsáno cca 140 poddruhů, variet a forem.

Mezi stromovitými má největší areál na světě, je rozšířena od Atlantiku, Skotska a severozápadní části Pyrenejského poloostrova, přes Evropu, Sibiř až téměř k Pacifiku, k Ochotskému moři. V ČR je původní na extrémních reliktních stanovištích, které se nazývají reliktní bory. Detailní až vyčerpávající popis druhu zde.

Jako léčiva lze využít i drogy z jiných druhů borovic, například z borovice černé - Pinus nigra F. J. Arnold nebo borovice kleč - Pinus mugo Turra.


Historie

Římané rozuměli pod názvem "pinus" téměř všechny konifery, Řekové to rozlišovali lépe. Borovice lesní je u Theofrasta "pytis agria", sosna z Idy - "peuké idaia" je u něj borovice černá a "peufrasta paralias" je borovice halepská. Hippokrates doporučuje borovici pomořskou jako léčivou a tu nazývá "dais". Její pryskyřici doporučoval při menstruačních potížích. Pryskyřice z Pinus halepensis Mill. byla vysoce ceněná a přidávala se do vína, aby nezkyslo.

Mathioli popisuje hned několik borovic. Píše, že "v lékařství se používají šišky, jádra nebo oříšky, pryskyřice, listí, loučí a koptu aneb sazí". U oříšků se zřejmě jedná o semena - piniové oříšky, pocházející z borovice pinie rostoucí v krajích Středozemního moře - Pinus pinea L.


"Při dušnosti a těžkém dýchání počínej si takto: Jádra borová vař v dobrém víně až do hustoty kaše, přidej dle tvého zdání cukru a řeckého vína* a dávej to užívati nemocnému se slepičí polévkou, což čiň tak až do úplného uzdravení."

Pietro Andrea Georgio Mathioli, Herbář čili bylinář, Praha 1562

*pravděpodobně rozinky


Mathioli doporučuje zelené šišky utlouct a uvařit ve sladkém víně. Takový nápoj pomáhá proti "zastaralému kašli a při souchotinách". Pálenice z borových šišek vyhlazuje vrásčitou pleť a pomáhá při stažení dělohy. Jádra nebo oříšky se používaly jako močopudný prostředek, pomáhají při chronickém kašli a také při souchotinách. Samotná nebo oslazená jádra podle něj posilují a prohřívají.


"Vezmi vyloupané mandle, jádra borovice zámořské, bílý mák močený v růžové vodě, muškátový květ a škrob v libovolném množství. Jádra a mandle rozetři v pánvici, přidej bílého cukru s růžovou vodou, kolik stačí dle tvého soudu, rozděl na kousky a nech uschnouti a pak požij jeden kousek ráno a druhý o nešporech."

Pietro Andrea Georgio Mathioli, Herbář čili bylinář, Praha 1562


Pryskyřici Mathioli popisuje také jako prohřívací prostředek, který rozhání, rozpouští a suší a pokud se přidá do náplastí, pomáhá čistit vředy a rány. Kůra má svíraví a stahující účinek. Utlučená na prášek pomáhá hojit rány, vředy, spáleniny a puchýře. Doporučuje také k prášku z kůry přidávat "stříbrný glét či pěna a bílé kadidlo". Podkuřováním práškem pomáhá vyvolat porod a vnitřně užívaný odvar z kůry pomáhá při průjmu.

Rozetřené jehličí pomáhá při zánětech, vařené v octě pomáhá při bolesti zubů a vředech v ústech. "Smolná louč" - dřevo, rozsekaná na kousky a vařená v octě nebo červeném rozmarýnovém víně zmírňuje silné bolesti zubů - používá se pouze k vyplachování úst. A saze se vsypávaly do koutku očí proti slzení.

František Dlouhý ve svém Herbáři píše, že se upotřebí mimo jiné i květního pylu, který se podle něj používá stejně jako plavuňový prášek k zasypávání opruzených míst. Sbírá se brzy po rozkvětu, květy se vytřásají nad papírem. Za nejcennější drogu, kterou nám borovice poskytuje, považuje terpentýnovou silici.


Sběr

Sbíráme nejčastěji pupeny - Turio pini, ale dá se použít prakticky jakákoliv část stromu - mladé výhonky - Turio pini sylvestris, jehličí, šiky, i v mléčné zralosti, borová jadérka, nebo olej z nich získaný, kůra, pryskyřice a konečně silice.

Pupeny se sbírají v dubnu, těsně před rozvinutím. Vyznačují se pryskyřičným aroma. Suší se v tenkých vrstvách ve stínu přirozenou teplotou.

Mladé výhonky se odštipují časně z jara v období, kdy jsou ještě částečně zakryty šupinami. Suší se při přirozené teplotě doma, nedoporučuje se sušení v sušičce nebo na kamnech například, mohla by snadno vytékat pryskyřice. Sušená droga má silně pryskyřičnou vůni a vydrží v dobře uzavíratelné nádobě pouze 1 rok.


Obsahové látky

Hlavními obsahovými látkami jsou silice - α- a β-pinen, limonen, phellandrin, camphen, cadinen, myrcen, sylvestren, caren, cyren, cymen, byrnylacetát a další terpeny. Dalé obsahuje pryskyřice, hořčinu pinopilarin, třísloviny a menší množství vitamínu C (podzimní pupeny téměř neobsahují vitamín C).

Borovice lesní je lékopisným zdrojem drog Colophonium, Terebinthinae etheroleum rectificatum, Phytosterolum - směs rostlinný sterolů.

Borovice kleč je lékopisná zdroj silice - Pini pumilionis etheroleum. Tato silice má významný obsah bornylacetátu.

Zajímavost: Borovice hvězdovitá, nebo přímořská - Pinus pinaster Ait., která roste především ve Francii, Španělsku a Portugalsku je oficiálním zdrojem terpentýnu v lékopisech uvedených zemí. V kůře se nachází oligomerní procyanidiny, dnes využívané v terapii jako významné antioxidační látky - tzv. pyknogenoly.


Účinky

Komplex obsahových látek působí silně fytoncidně - látka nebo droga, která brání růstu mikroorganismů - antibiotikum.

Borovicová droga dráždí pokožku a sliznice, působí jako desinfekce, napomáhá odkašlávání a zvyšuje tvorbu hlenů a trávicích fermentů. Má působení protirevmatické, protizánětlivé a pomáhá od bolestí. Napomáhá také aktivovat obranné mechanismy při hnisavých kožních defektech. Pupeny se používají jako tzv. gemmoterapeutikum, hlavně pro svůj nezanedbatelný vliv na tvrdé tkáně, kosti, chrupavky a při degenerativní formě revmatismu.

Vnitřně se podává ve formě odvaru. Vhodnou lékovou formou jsou také inhalace par, koupele rukou nebo nohou. Koupele aplikujeme večer a ruce i nohy ponoříme do co nejteplejší koupele.

Terpentýn se používá ve výrobě protirevmatických a protineuralgických mastí a k inhalaci.


Co na co použít?

Mladé výhonky se nejčastěji používají na kašel, dříve se s nimi léčily také souchotiny. Používají se čerstvé nebo i sušené do čajů.

Koupel z výhonků stahuje lůno, vyhřezlou dělohu nebo konečník.

Borová jadérka mají močopudný efekt a působí jako desinfekce při zánětu ledvin nebo močového měchýře.

Olej z jadérek pomáhal na znehybněné údy při mrtvici.

Odvar z kůry zastavuje průjem a podporuje močení.

Pryskyřice se používá do náplastí na vředy a rány.

Koupele z jehličí zahání bolesti svalů a kloubů, mírní záněty, hojí rány a vředy.

Vonná borová silice se v aromaterapii používá jako uklidňující a desinfikující prostředek.


Čaj ze sušených výhonků:

  • 1 díl výhonků
  • 5 dílů vody

Připravíme nálev - sušené výhonky přelejeme horkou vodou a necháme 20 - 40 minut luhovat. Poté scedíme a doporučuje se dochucení citrónem a oslazení cukrem nebo medem. Pijeme jako posilující čaj v dávce půl sklenice na den.


Kontraindikace a vedlejší účinky

Je doporučeno vyhýbat se koncentrátům, např. terpentýnu, protože je tu reálná možnost silného podráždění i poškození dýchacích cest, trávicího ústrojí nebo ledvin a jater. Borovice není vhodná pro pacienty se zánětem ledvin, jater nebo trávicího ústrojí. U citlivých osob vyšší dávka způsobuje podráždění. Celkové koupele mohou být velmi dráždivé.