VANILKA PRAVÁ (vanilkovník plocholistý) - Vanilla planifolia Jacks. Ex Andrews

30.11.2020

Čeleď: Orchideaceae Juss. - vstavačovité

Vanilka pravá je bylinná liána, epifyt, která může vyšplhat až do výšky 5 m. Původem pochází ze Střední Ameriky, planě roste od jihovýchodu Mexika po Panamu. Pěstuje se ale také jako kulturní rostlina i v jiných oblastech, například na ostrovech v Indickém oceánu - Zanzibar, Madagaskar atd.

Historie

Vanilka je u nás v Evropě známa od dob objevení Ameriky. Byla jednou z prvních dovážených komodit z Nového světa. V Mexiku se používala jako koření pravděpodobně už celá století před příchodem Evropanů. Domorodci ji používali k dochucení kakaa nebo čokolády, jako součást voňavek a jako léčivo. Věřili, že jim vanilka dává sílu, zahání únavu, strach a posiluje srdce.

Fernando Cortéz, španělský dobyvatel, v roce 1519 při hledání pokladů nové země pozoroval v Mexiku aztéckého panovníka Mantezuma, který popíjel voňavý nápoj ze zlatého kalichu. Cortéz i jeho doprovod měli tu čest také nápoj ochutnat. Tento nápoj byl směsí čokolády, vanilky, medu a barviv. Nápoj jim natolik zachutnal, že chtěli tuto novinku přivést do své domoviny. První vanilkové lusky byly do Španělska přivezeny v roce 1521. Čokoláda tu ale zdomácněla až o několik desetiletí později.

V roce 1575 sděluje španělský lékař Francisco Fernandes první botanické podrobnosti o rostlině. Nazývá vanilku "araco aromatico". Dnešní jméno vanilka pohází ze staršího španělského názvu "vainilla", což znamená v překladu lusk.

Po celá tři století bylo Mexiko monopolní dodavatelem vanilky. Dlouho nebylo možné přenést pěstování mimo původní areál této rostliny. Až v roce 1819 Holanďané převezli sazenice na Jávu. Prvně se jim pěstování nedařilo, ale potom se mise zdařila a rostliny se ujaly. Krásně rostly i kvetly, ale byl tu problém - neplodily - neměly vanilkové lusky. Až ředitel pokusné holandské zahrady Theysmann zjistil, že květy nejsou opylovány. Vanilkové květy se otevírají jen na dobu jednoho dne, někdy i méně, a v té době je mohou opylit jen malé včelky medonosky (blanokřídlý hmyz z rodu Melipona), které žijí pouze v Mexiku. Dále se tedy vydali cestou umělého opylení zašpičatělými bambusovými tyčinkami nebo jemným štětečkem. Konečně se setkali s úspěchem. V roce 1841 tuto možnost objevil mladý otrok Elmmond Albius na Réunionu a díky tomu byl také propuštěn z otroctví.

Zručný dělník by měl opylit za půl dne až 1000 květů. I tak je jeden z důvodů, proč je vanilka dnes tak drahá.

Sběr

Plodem je 15 - 23 cm dlouhá, válcovitá, zelenohnědá tobolka s mnoha malinkými semeny. Nejjakostnější tobolky přináší keř v 5. - 8. roce. Sklízí se tobolky válcovité, tupě trojhranné, velké 16 - 30 cm, 7 - 10 mm tlustá a k oběma koncům zúžená. Zralé tobolky jsou hnědé. Sklizeň ale začíná dříve, když tobolky zežloutnou. Dříve sklizené plody nemají tak výraznou vůni a chuť a pozdě sklizené pukají.

Pěstování i zpracování vanilky je velice složitý proces - ručně se nejprve přenáší brylky na bliznu. Plody se poté vyvíjejí až 9 měsíců než je možné je sklízet. Ty se potom fermentují buď mokrým anebo suchým postupem. Díky fermentaci se teprve vůně vanilky zintenzivní. Dnes se vyrábí vanilková silice - syntetický etylvanilin, a ta pokrývá většinu spotřeby, proto také význam pěstování vanilky klesl.

Dnes je největším producentem Madagaskar. Dále se pěstuje na Jávě, Réunionu, Mauritiu, Cejlonu, Tahiti, v západní Africe a na ostrovech Západní Indie.

Podle pěstitelských krajů se mění i způsob zpracování.

  • Při mokrém způsobu se sklízené tobolky rychle a krátce spaří horkou vodou a uloží se na několik dní do hromad. V ranních hodinách jsou rozloženy na slunná místa a v poledne se zakryjí plachtou. Takhle se tobolky silně zapaří, zničí se tak všechen chlorofyl. Konečná barva je ta, kterou známe z obchodu, velmi tmavě hnědá až černá. Lusky mohou být potřeny olejem, aby se transportem nelámaly a aby nevyschly.
  • Suchá metoda, neboli mexická záleží na tom, že natrhané tobolky se střídavě suší na slunci a paří se ve stínu. Nejprve se tedy rozprostřou na slunném místě vlněné pokrývky, a když se slunce pořádně prohřeje, rozprostřou se na ně sklizené vanilkové lusky. Po pár hodinách se tobolky zabalí do přikrývek a přes noc se uloží někam, kde se zapaří. V následujících dnech se výše popsaný proces opakuje, třeba i několik týdnů. Pokud je nepříznivé počasí suší se v sušírnách.

Na obchodním trhu se můžeme setkat s vanilkou mexickou, bourbonskou, malgaškou nebo tahitskou - jsou označovány dle země původu. Za nejkvalitnější je považována mexická, která má zvláště jemnou vůni, především ta z provincie Vera Cruz. Tato vanilka se však téměř celá spotřebuje ve Spojených státech. Bourbonská pochází z ostrova Réunion a ze sousedních ostrovů. Bourbonská vanilka je nejprodávanější, společně s tahitskou.

Kvalitní poznáme tak, že je vláčná, přiměřeně dlouhá, ohebná, silně aromatická a tmavohnědá.

Vanilka tahitská -Vanilla tahitensisMoore, 1933, krátká, plochá a široká, má malé množství vanilinu a obsahuje větší množství heliotropinu - nemá tak příjemnou vůni.

Kromě těchto vanilek existuje ještě vanilka velkokvětá - Vanilla pompona Schiede, která roste v Brazílii, a její sušené tobolky přicházejí do obchodu

Obsahové látky

Vanilkový lusk obsahuje sliz, třísloviny, ester kyseliny skořicové a vanilin (4-hydroxy-3-methoxybenzaldehyd), respektive je v nezralých tobolkách obsažen fenolový glykosid, který fermentací uvolňuje vonný vanilin.  Kromě vanilinu obsahuje vanilka i několik desítek jiných aromatických látek, např. guaiacol, 4-methylguaiacol, acetovanilon a vanilyl alkohol.

Vanilka tahitská obsahuje 0,75 - 2,90 % vanilinu, glukovanilin, sliz a třísloviny

Účinky

Pomáhá při žaludečních problémech, povzbuzuje trávení a působí jako karminativum - můžeme ji zařadit mezi žaludeční léčiva tzv. stomachika. Doporučuje se také při těhotenských nevolnostech. Další účinky jsou antioxidační, antimutagenní a antimikrobiální. Vanilka pomáhá také při horečkách, spasma nebo zubním kazu. Pomáhá od únavy, nervozity i při depresích.

Zevně ji můžeme použít na exémy a jiné dermatitidy. Je vhodná také jako antimykotikum - v boji proti plísním.

Vanilka má také pověst jako afrodisiakum. Vanilkové lusky byly díky svému tvaru spojovány s mužskou plodností, jihoameričtí indiáni si jich vážili pro jejich afrodisiakální sílu. Novodobé studie ale tuto, domorodými národy ceněnou vlastnost, nepotvrdily.

V homeopatii se užívá k léčení neplodnosti a stimulace smyslů díky vanilkovému aroma je nepopiratelná.

Vedlejší účinky a kontraindikace

V množství, v jakém se běžně vanilka užívá, nejsou známy žádné vedlejší účinky ani kontraindikace.