Jedovaté rostliny

Některé rostliny i léčivé rostliny mohou být toxické nejen po požití, ale jed lze vstřebávat i přes kůži. Těmto toxickým rostlinám je lepší se vyhnout a nesbírat je pro domácí laické použití. Pokud je přeci jen chceme sbírat, je dobré je sbírat do zcela oddělené nádoby samostatně. Nikdy je nenecháme sbírat dětem! Udržujeme čistotu a myjeme si ruce.

S některými rostlinami je navíc nutné pracovat v rukavicích nebo se vyhnout vdechnutí prachu ze sušené drogy. Některé rostliny obsahují látky, které po styku s kůží mohou vyvolat reakce - vyrážky nebo puchýře. Takové vyrážky může ještě zhoršit například sluneční záření a může dojít i k těžkým spáleninám.

U citlivějších lidí pak při kontaktu (dotek i požití) s takovými rostlinami nebo sušenou drogou může dojít i k poškození zdraví - senná rýma, úporné vyrážky, křeče provázené dušením, zažívací problémy různého typu od závratí po nebezpečnou dehydrataci způsobenou průjmem a v konečném stádiu i bezvědomím nebo smrtí.

Více se dočtete v článcích věnovaných jednotlivým rostlinám.

Jedná se zpravidla dvouletou bylinu, výjimečně jednoletou bylinu, která je lepkavě žláznatá, vlnatá a asi 60 cm (max 100 cm) vysoká. Kořen vřetenovitý. Lodyha je přímá, větvená, hustě krytá žláznatými chlupy. Její nepříjemná vůně připomíná myšinu. V přízemní růžici jsou listy řapíkaté. Lodyžní listy jsou přisedlé, polobjímavé, chobotnatě laločnaté...